Nejodolnější život na Zemi

V roce 2008 poslali vědci experiment Expose-E velikosti kufříku na kosmickou stanici. Experiment byl naplněný organickými látkami a živými organismy, aby se otestovala jejich reakce na prostředí vesmíru.

Když se kosmonauti vydávají na vycházku ve skafandrech, připravují se hodiny, aby přežili v nepřátelském prostředí. Jenže v případě bakterií, semen, lišejníků nebo řas nebylo na jejich ochranu podniknuto zhola nic – prostě byly umístěné na vnější plášť stanice.

„Zkoumali jsme hranice života,“ vysvětluje René Demens z ESA.

Naše atmosféra odvádí nedocenitelnou práci při ochraně pozemského života tím, že pohlcuje ultrafialová záření a udržuje teplotu relativně stabilní.

Naproti tomu byly vzorky ve vesmíru vystavené plné síle slunečních paprsků. Stejně tak byly jistým způsobem chráněné vlastní kosmickou stanicí, přesto byly vystavené teplotám v rozmezí od mínus dvanácti do plus čtyřiceti stupňů Celsia.

Vzorky se vrátily zpět na Zemi v roce 2009, přičemž výsledky pokusu byly nyní zveřejněny ve zvláštním vydání časopisu Astrobiology.

Ukázalo se, že lišejníky mají skutečně tuhý kořínek: některé vzorky pokračovaly po návratu na Zemi v normálním růstu.

„Tyto organismy zkrátka přešly do spícího stavu, zatímco čekaly na příchod lepších podmínek,“ vysvětluje René.

Právě lišejníky upoutaly pozornost kosmetického průmyslu. Pokud dokázaly osmnáct měsíců odolávat plné síle Slunce, pak pochopení jejich mechanismů může vést k vytvoření nových ingrediencí pro opalovací krémy.

Organismy schopné přežít ve vesmíru podporují teorii „panspermie“ – života šířícího se z jedné planety na druhou, nebo rovnou mezi jednotlivými slunečními systémy.

Nyní se jeví jako možné, že by organismy mohly kolonizovat jednotlivé planety tím, že by se „svezly“ na asteroidech. ESA hodlá svá současná zjištění studovat detailněji tím, že na Mezinárodní kosmickou stanici pošle další podobné vzorky.