Družice COROT objevila dosud nejmenší exoplanetu – s povrchem, po kterém by se dalo chodit
Družice COROT našla dosud nejmenší planetu zemského typu, kterou se podařilo objevit mimo sluneční soustavu. Překvapivé přitom je, že planeta je menší než dvojnásobek průměru Země a obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci. Její povrchová teplota je tak vysoká, že je pravděpodobně pokrytá lávou nebo zahalená vodní párou.
Dosud bylo objeveno zhruba 330 exoplanet, většina z nich jsou plynoví obři s charakteristikami podobnými Jupiteru a Neptunu.
Tato nově nalezená, COROT-Exo-7b, je jiná: její průměr je menší než dvojnásobek zemského průměru a oběhne svoji hvězdu jednou za dvacet hodin. Protože je blízko mateřské hvězdě, její povrchová teplota bude někde mezi 1000 a 1500 stupňů Celsia. Astronomové detekovali novou planetu v okamžiku tranzitu přes mateřskou hvězdu, kdy stínila její světlo.
Hustota planety je stále předmětem zkoumání: může být kamenná jako Země a pokrytá tekutou lávou. Stejně tak může patřit do třídy planet, o kterých se domníváme, že jsou z ledu a kamení ve zhruba stejném poměru. Pokud ale vezmeme v úvahu velmi vysoké naměřené teploty, pak planeta bude velmi žhavou a vlhkou.
Poprvé jsme nezpochybnitelně objevili planetu, která je 'kamenná' ve stejné podobě jako naše Země.
„Nalezení podobné malé planety nebylo zase až tak úplným překvapením,“ říká Daniel Rouan, výzkumník působící na Observatoire de Paris Lesia, který koordinuje projekt společně s Alainem Légerem z organizace Institut d’Astrophysique Spatiale (Paříž, Francie). „COROT-Exo-7b náleží do třídy objektů, jejichž existenci jsme už před nějakým časem předpověděli. A družice COROT byla navržena se záměrem nalézt některý z těchto objektů.“
Jen velmi málo z dosud nalezených exoplanet bylo hmotnostně srovnatelných se Zemí a dalšími planetami terrestiálního typu: Venuší, Marsem a Merkurem. Je to proto, že tyto planety jsou extrémně obtížně detekovatelné. Většina dosud použitých metod je nepřímých a citlivých na hmotnost planety, ale COROT může přímo měřit velikost povrchu, což je výhoda. Navíc díky svému umístění ve vesmíru může provádět delší nepřetržitá pozorování než observatoře na zemském povrchu.
Objev je důležitý, protože dosavadní měření naznačovala existenci planet menších hmotností, ale jejich skutečná velikost byla dosud velkou neznámou.
Vnitřní struktura planety COROT-exo-7b zatím zůstává s otazníky; vědci si nejsou jisti, zdali nejde o „vodní planetu“, tedy typ planety, jehož existence dosud nebyla prokázána. Teoreticky jsou podobné planety pokryté především ledem a posunují se směrem ke své hvězdě, přičemž se pevný povrchový led mění na kapalinu.
„Objev je velmi důležitým krokem na cestě k pochopení vzniku a vývoje naší planety,“ uvádí Malcolm Fridlund, projektový vědec ESA podílející se na programu COROT. „Poprvé jsme nepopiratelně nalezli planetu, která je 'kamenná' ve stejné podobě jako naše Země. Nyní musíme tento objekt pochopit podrobněji a zasadit ho do kontextu. A s pomocí družice COROT pokračovat v hledání menších objektů podobných Zemi.“
Poznámka pro redakce:
Objev umožnila společná pozorování provedená s pomocí evropské sítě teleskopů provozované různými institucemi a státy. Jde především o Jižní evropskou observatoř v Paranalu a La Silla (Chile), osmdesáticentimetrový teleskop Astrofyzikálního institutu Kanárských ostrovů a kanadsko-francouzsko-havajský teleskop na Mauna Kea na Havaji (provozovateli jsou CNRS, CNRC a Havajská univerzita).
Podrobnosti o objevu budou zveřejněny ve článku „Přechody exoplanet z mise CoRoT VII. COROT-Exo-7b: První super-Země se stanoveným průměrem“ od A. Légera, D. Rouana, J. Schneidera, R. Alonsa, B. Samuela, E. Guenthera, M. Deleuila, H.J. Deega, M. Fridlunda a dalších, který bude vydaný v časopise Astronomy and Astrophysics.
COROT (zkratka z anglického „planetary convection, rotation and transits“, planetární konvence, rotace a přechody) je mise vedená francouzskou kosmickou agenturou CNES za spolupráce ESA, Belgie, Brazílie, Německa, Rakouska a Španělska. Jde o družicový 27centimetrový teleskop umístěný na oběžnou dráhu Země v prosinci 2006, který detekuje nepatrné odchylky v jasnosti blízkých hvězd. Hlavním úkolem mise je pátrání po exoplanetách a studium interiérů hvězd.
Pro další informace:
Daniel Rouan, CNRS senior scientist, Observatoire de Paris Lesia
E-mail: daniel.rouan@obspm.fr
Alain Léger, CNRS senior scientist, IAS
E-mail: alain.leger@ias.u-psud.fr
Malcolm Fridlund, ESA COROT Project Scientist
E-mail: Malcolm.Fridlund@esa.int
