ESA title
Agency

„Kosmická krabice“ Proba-2 od ESA sleduje bouřící Slunce

02/12/2011 341 views 0 likes
ESA / Space in Member States / Czechia

Během Evropského týdne kosmického počasí představili výzkumníci nejnovější výstupy z vlastní kosmické meteorologické stanice ESA: mikrosatelitu Proba-2.

Slunce vytváří kosmické počasí. Jenže jeho chování je nepředvídatelné: přitom jím vyvržené nabité částice mohou poškodit družice, ovlivnit poskytování služeb spojených s kosmickými tělesy a podílet se na výpadcích pozemích energetických sítí.

Družice Proba-2, těleso s objemem menším než jeden metr krychlový, odstartovala 2. listopadu 2009 jako technologický demonstrátor. Postupně se ale přeměnila v plnohodnotnou vědeckou misi, když překonala svoji plánovanou dvouletou životnost.

Vědecká data ze satelitu Proba-2 jsou totiž užitečná pro sledování kosmického počasí: dvojice přístrojů sleduje Slunce a zároveň další dvojice studuje sluneční vliv na nejvyšší vrstvy zemské ionosféry.

Družice Proba-2.
Družice Proba-2.

Mise je přitom extrémně plodná: dosud získala přes 400 tisíc snímků Slunce a provedla skoro dvacet miliónů ionosférických pozorování.

Každoroční Evropský týden kosmického počasí se tentokrát uskutečnil v Kongresovém paláci (Palais des Congres) v belgickém městě Namur. Proběhl od 28. listopadu do 2. prosince. V jeho rámci byly prezentovány výstupy z mise Proba-2, které připravily vědecké týmy z celé Evropy.

„Na zpracování dat získaných družicí Proba-2 se ovšem podílejí týmy z celého světa, od Spojených států po Indii,“ podotkla Marie Dominique z Královské hvězdárny v Bruselu, která je zodpovědná za senzoru sledující Slunce na sondě Proba-2.

Studování vesmíru

Přístroj DSLP.
Přístroj DSLP.

Další dva senzory ovšem studují Slunce nepřímo: namísto toho, aby sledovaly naši mateřskou hvězdu vzdálenou 150 miliónů kilometrů, zaměřují se na bezprostřední okolí družice. Ta mimochodem obíhá Zemi po polární dráze (na ní při každém obletu Země přelétá nad severním i jižním pólem) ve výšce 700 kilometrů.

„Na příští rok plánujeme uvolnění kompletního zpracovaného archívu dosavadních pozorování,“ uvádí Štěpán Štverák z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který je za tuto dvojici přístrojů zodpovědný.

„Data tak budou k dispozici vědecké komunitě pro statistické vyhodnocení – cílem je přitom pochopit, jaký vliv má sluneční činnost a jím generované kosmické počasí na ionosférickou plazmu.“

Výsledky budou následně porovnané s výstupy z francouzského satelitu Demeter, který pátral po nepravidelnostech v ionosféře způsobených seismickou aktivitou. To je jedna z potenciálních metod předpovídání zemětřesení.

Družice Proba-2 a Demeter se pohybovaly po podobných oběžných drahách. Francouzská mise byla ukončena v loňském roce.

Nové technologie zkoušené za letu

V rámci programu ESA „Program pro palubní samostatnost“ (Project for Onboard Autonomy) jsou realizovány demonstrační družice, díky kterým mohou evropské firmy a organizace zkoušet přímo na oběžné dráze nové technologie.

Mezi sedmnácti technologickými zařízeními na palubě satelitu Proba-2 jsou: letový počítač, jehož srdcem je čip ESA nejnovější generace, „nervový systém“ z optických vláken, který sleduje teploty a tlak v palivových nádržích nebo generátory dusíku k natlakování palivového systému, které se používají pro údržbu na oběžné dráze. Jejich aktivace vždy prodlouží životnost satelitu.

„Nosnou myšlenku v případě série družic Proba je testování nových technologií, ovšem způsobem, který je sám o sobě užitečný pro vědeckou komunitu.“ poznamenává Frederic Teston z programu ESA „In-Orbit Demonstration Programme“ (Testování na oběžné dráze).

„Velká pozornost věnovaná našim datům je nejlepším důkazem, že tyto technologie pracují dobře.“

Proba-2 je přitom navržena s ohledem na maximální možnou samostatnost. Je monitorována malým týmem, který navíc pracuje jen ve standardních „úředních hodinách“ (tedy nikoliv non-stop). Ten se nachází v pozemní sledovací stanici ESA v Redu (Belgie).

„V Redu se přitom pracuje na velmi flexibilním základě, dodává paní Dominique. „Jsme schopní velmi rychle reagovat v případě, že se sluneční aktivita nečekaně změní: během několika hodin dokážeme provést změnu konfigurace našich přístrojů nebo změnou celou orientaci satelitu. Díky tomu můžeme například sledovat koronální výtrysky hmoty.“

Related Links