Mise Proba-3 se zaměří na studium sluneční atmosféry

Obě družice společně jsou nazývány Proba-3, přičemž mise má cílové datum startu koncem roku 2019. Skrze let v přesné formaci vytvoří jedna z družic v páru stín, který pak nabídne druhé z nich nerušený pohled na vnitřní části „korony“. Ta je totiž milionkrát méně jasná, než oslnivě zářící sluneční disk.

„Když jsem poprvé slyšel o této myšlence, napadlo mě ‘Jo! To je přesně to, co potřebujeme’,“ komentuje Andrej Zhukov z Belgické královské observatoře, který pracuje jako hlavní tvůrce solárního přístroje mise Proba-3.

„Sluneční korona se ze Země nejlépe pozoruje během zatmění Slunce, i když i v takovém případě se musíme vypořádat se zbytkovým světlem. Nejsme totiž schopni odstranit vliv zemské atmosféry.“

„Druhou nejlepší metodou je použití ‘koronografů’ k vytvoření umělého zatmění. A to buď s pozemskými teleskopy, nebo u družic, které se věnují pozorování Slunce, jako jsou třeba SOHO nebo Stereo.“

„Problém je, že zbytkové světlo ohýbající se kolem hrany stínícího disku omezuje náš pohled na nejdůležitější vnitřní část korony. Například koronograf na sondě SOHO není schopen pozorovat blíže než na 1,1 průměru Slunce. Některé další přístroje sice umožňují pohlédnout blíže ke Slunci, ale zbytkové světlo znemožňuje detailní pozorování.“

„S misí Proba-3 budeme schopni provádět pozorování ve viditelném spektru extrémně blízko slunečnímu povrchu. A to díky tomu, že stínidlo a koronograf poletí na dvou oddělených družicích ve vzdálenosti 150 metrů od sebe.“

„To nám nabídne ten nejlepší možný pohled na nejzajímavější část korony, kde probíhá množství zajímavé fyziky, kde se rodí sluneční vítr a kde můžeme hledat původní výtrysků koronální hmoty – gigantických slunečních erupcí s potenciálem mít vliv na naši pozemskou infrastrukturu.“

„Zatímco povrch Slunce je s teplotou 6000 stupňů Celsia relativně chladný, v koroně bychom naměřili milióny stupňů. Záhadou je, jak se energie předává z chladného Slunce do žhavé korony, aniž by porušovala zákony termodynamiky.“

„Mapování jemné struktury vnitřní korony po dlouhou dobu – naším cílem je dosáhnout šestihodinových pozorování – zvyšuje naše naděje, že získáme vhled do procesů putování energie,“ poznamenává Dr. Zhukov.

„Náš standardní pozorovací mód bude jednou za minutu, ale můžeme jej zkrátit až na několik sekund v rámci vybraného výřezu. Například když budeme sledovat rychlý vývoj výtrysku hmoty.“

„Finálním cílem je získat schopnost vyřešit otázky fyziky kosmického počasí. A třeba i předpovídat výtrysky koronální hmoty, o kterých je známo, že mají dramatický vliv na pozemské elektrorozvodné sítě a další infrastrukturu.“

Mise Proba-3 je ovšem na prvním místě především technologickou demonstrační misí, která má za cíl zkoumat potenciál pohybu na oběžné dráze v přesné formaci. Ovšem získání smysluplných vědeckých dat může funkčnost koncepce jedině zdůraznit.