Antarktida přichází o podmořský led

Většina antarktických ledovců stéká přímo do oceánu v hlubokých podmořských žlabech. Místo, kdo dno ledovců opouští mořské dno a začíná volně plout, je známé jako „linie uzemnění“.

Tyto linie uzemnění se typicky nacházejí kilometr nebo více pod mořskou hladinou. A jsou tak často nedostupné i pro ponorky, takže dálkové metody průzkumu jsou v jejich studiu extrémně cenné.

Studie publikovaná v časopise Nature Geoscience popisuje, jak byla data z mise CryoSat využita k mapování pohybů linií uzemnění kolem 16 tisíc kilometrů dlouhého pobřeží Antarktidy.

Výzkum pod vedením Hannese Konrada ze Střediska pro polární průzkum a modelování při britské University of Leeds ukazuje, že mezi lety 2010 a 17 rozpustily teplé vody Jižního oceánu 1463 kilometrů čtverečních podmořského ledu.

Tým sledoval pohyb linií uzemnění obklopujících Antarktidu díky misi CryoSat. Vytvořil i první kompletní mapu ukazující, jak její okraj ztrácí svůj kontakt s mořským dnem.

Největší změny byly k vidění v západní Antarktidě, kde více než pětina ledového příkrovu ustoupila na mořském dně rychleji, než bylo tempo odtávání ledovců od poslední doby ledové.

Dr. Hannes Konrad řekl: „Naše studie poskytla jasný důkaz o odtávání na celé ploše ledového příkrovu v místech jeho doteku s mořským dnem. Nejde tedy jen o několik míst, která byla zmapovaná dosud.“

„Tento ústup má zároveň velký dopad na vnitrozemní ledovce, protože uvolňování z mořského dna snižuje tření. Díky tomu se rychleji sesouvají z pevniny do moří, což vede ke globálnímu zvyšování hladiny.“

Ačkoliv mise CryoSat je určená k měření změn v síle ledového příkrovu, tak tato data mohou být přepočítána do horizontálního pohybu pozemních ledovců. A to díky znalosti Archimédova zákona a znalosti geometrie ledovců a mořského dna.

Výzkumníci také našli neočekávané chování ledovců.

Ačkoliv odtávání ledovce Thwaites Glacier v západní Antarktidě se zrychlilo, sousední ledovec na Ostrově borovic, který byl donedávna považovaný na nejrychleji ustupující ledovec na kontinentu, své odtávání zastavil. To naznačuje, že odtávání ledovce u mořského dna se zastavilo.

K tomu Dr. Hannes Konrad dodává: „Tyto rozdílné modely chování ukazují na komplexní původ nestability ledovcového příkrovu. Naše schopnost identifikovat je nám pomáhá lépe se zaměřit na oblasti, které si zaslouží další průzkum.“

Spoluautor práce Andy Shepherd doplňuje: „Jsme nadšeni z toho, jak dobře dokáže družice CryoSat detekovat pohyb linií uzemnění v Antarktidě.“

„K některým místům je nemožné dostat se jiným způsobem. Náš výzkum je fantastickým příkladem výhod družicových měření při identifikaci pochopení změn životního prostředí.“

Letový manažer mise ESA CryoSat Tommaso Parrinello dodává: „Ačkoliv se mise CryoSat blíží svému osmému roku na oběžné dráze – což je více než dvojnásobek plánované životnosti – je úžasné, že družice stále dodává měření v nejvyšší kvalitě a přináší nové objevy v polárních vědách.“