Automatické rovery prošly testy v Maroku
Na Sahaře proběhla invaze robotů: šlo o největší evropský test roverů vyvíjených pro jiné světy v části Maroka, která připomíná právě Mars. Dva týdny tři rovery a více než 40 inženýrů testovali na pěti různých místech automatické navigační systémy.
Šlo o závěr první fáze strategického výzkumného programu v oblasti kosmických robotických technologií. Jde o program financovaný Evropskou unií v rámci programu Horizon 2020.
Program je koordinovaný v rámci projektu PEASPERA Ad Astra (latinsky „přes překážky ke hvězdám“), který představuje partnerství italské kosmické agentury ASI, francouzské kosmické agentury CNES, německého letecko-kosmického střediska DLR, španělské technologické agentury CDTI a britské kosmické agentury UKSA. A to vše pod dohledem ESA.
Místem konání terénního testu se stala oblast u města Ibn Battuta na severním okraji Sahary. Písečné prostředí s vanoucím větrem bylo vybráno komisí EU ERI (Europlanet Research Infrastructure) pro svoji velkou podobnost s Marsem – a podle všeho ke stejnému závěru došly i další subjekty. Týmy totiž místo sdílely jak s hollywoodskými filmaři, tak s čínskými dokumentaristy – každý přitom pracoval na svém projektu.
„Podobné terénní testy ukazují, zdali inženýrské návrhy fungují. A to i v těch nejhorších představitelných podmínkách,“ vysvětluje ředitel sekce automatizace a robotiky v ESA Gianfranco Visentin.
„Laboratorní testování navrženého hardware nebere v potaz variabilitu, kterou s sebou nese příroda. Od přirozeného světla přes podobu krajiny až po texturu a barvy písku a kamenů. Práce v terénu prokazuje, že naše systémy pracují v mnohem složitějším a komplikovanějším prostředí, než jsme schopni nasimulovat.“
„Například během terénních testů představovala hladkost a homogenita některých velkých písečných dun problém pro navigaci pomocí počítačových algoritmů. A to proto, že jsou nastavené na identifikaci útvarů založené na rozdílnosti. Algoritmy se tak začaly chovat nečekanými způsoby, které jsme dříve neviděli.“
„Zaznamenali jsme přitom celou řadu významných úspěchů: rover SherpaTT urazil 1,3 km dlouhou cestu ve zcela autonomním režimu. Přitom nešlo jen o přesun, ale také o výzkumnou práci, protože v automatickém režimu fungovaly po celou dobu vědecké přístroje roveru. Pokud systém viděl něco zvláštního, přesunul rover do lepší pozice tak, aby bylo možné tento objekt lépe vyfotografovat.“
„Jde o důležitou vlastnost pro budoucnost, kdy bude k Marsu směrovat celá flotila roverů a každý z nich urazí za den stovky metrů. Nebude přitom možné všechno analyzovat, a tak rovery budou muset samy detekovat zajímavé objekty a informace o nich posílat zpět na Zemi.“
Před tím, než začalo testování, poslala ESA dron zmapovat vybranou lokalitu. Z jeho měření pak vznikl obraz krajiny s rozlišením 4 cm detailů. Tento model byl nezbytný pro srovnávání dat z čidel roverů s realitou.
Kombinace map ESA a dat naměřených různými senzory roveru vytvořila historicky největší analogovou datovou sadu. Ta bude využívána i v budoucnu, a to pro ověření algoritmů pro vlastní aktivity ESA.
Terénních testů se zúčastnili specialisté z německého robotického inovačního střediska DFKI, institutu robotiky a mechaniky při DLR, firmy Space Application Services z Belgie, firem Magellium a LAAS (Laboratory for Analysis and Architecture of Systems) z Francie, GMV ze Španělska, dále pak Kings College a Airbus z Velké Británie.
PERASPERA je nyní připravený posunout se do další fáze, která bude využívat data získaná při terénních testech. Mělo by jít o kosmickou misi demonstrující orbitální robotiku. S jejím startem se počítá kolem roku 2023.
