Bleskové záplavy v Mangala Valles

Snímky byly pořízené stereoskopickou kamerou s vysokým rozlišením, která je součástí sondy ESA Mars Express: stalo se tak 12. července, kdy sonda přelétala jižně od ústí Minio Vallis. Tato oblast je součástí systému odtokových kanálů Mangala Valles a je situována v jihozápadní části pohoří Tharsis. Ta je domovem několika sopek včetně té největší ve Sluneční soustavě: Olympus Mons.

Malá vzdálenost regionu od těchto vulkanických gigantů pravděpodobně hrála důležitou roli při vzniku sítě kanálů, které vznikly působením tekoucí vody.

Zdroj vody je přitom zřejmě spojený se vznikem Mangala Fossae. To je prasklina vedoucí východozápadním směrem v délce několika set kilometrů. Je vidět v jižní části oblasti.

Během zvýšené vulkanické aktivity při vzniku pohoří Tharsis právě zde zřejmě roztavené magma proniklo až na povrch.

To mohlo vést k tání podpovrchového ledu a následně ke vzniku touto vodou vymletých kanálů.

Stejně tak bylo vodou naplněno několik prohlubní a dopadových kráterů. Co přeteklo, pokračovalo dále v cestě směrem k nížině Amazonis Planitia nacházející se na jihu. Je to vidět na příkladu kanálu, který se vlévá do dopadového kráteru o průměru 28 km v pravém horním rohu hlavního snímku, kde narušuje jeho zeď.

Kráter uprostřed snímku má poněkud jiný vzhled: byl naplněný vodou a sedimenty následně znovu erodovaly. „Chaotický terén“, který se kolem něj zformoval, je charakteristický izolovanými bloky povrchového materiálu, který byl nepravidelně rozmístěný během uvolnění podpovrchové vody a následného kolapsu povrchu.

Další příklad naplněného a erodovaného kráteru leží jihovýchodně (spodní levá část hlavního snímku) od kráteru.

Chaotický terén naznačuje, že v této oblasti mohl být přítomen také podpovrchových led, který prošel několika obdobími tání a zaplavování.

Hluboký kanál se prořezává skrze krajinu kolem spodního okraje snímku. Jeho vnitřní stěny odkrývají vrstvy, terasy a ostrovy vytvořené tekoucí vodou.

Oblast Mangala Valles vznikla pravděpodobně během hesperiánské epochy před 3,5 miliardami let. Epizody vulkanické a záplavové činnosti pak pokračovaly až do amazonianského věku, který skončil před několika sty milióny let.