ESA title
Play
$video.data_map.short_description.content
Agency

Budoucnost souhvězdí Orion

09/06/2017 2104 views 1 likes
ESA / Space in Member States / Czechia

Nové video založené na měřeních družic ESA Gaia a Hipparcos ukazuje, jak by se měl proměnit náš pohled na souhvězdí Orion v následujících 450 tisících letech.

Hvězdy nepředstavují na obloze body bez pohybu: jejich pozice se neustále mění s tím, jak se pohybují skrze naši galaxii, Mléčnou dráhu. Tyto pohyby, příliš malé na to aby byly rozpoznatelné prostým okem za dobu lidského života, ovšem mohou být detekovány z pomocí superpřesných pozorování, jako jsou ta provedená detektorem miliardy hvězd Gaia.

Měřením jejich stávajících pohybů jsme schopni rekonstruovat i minulé trajektorie hvězd napříč Mléčnou dráhou. Tím můžeme studovat původ naší galaxie. A navíc také odhadovat pouť hvězd milióny let do budoucnosti.

Toto video nám poskytuje pohled na následujících 450 tisíc let a zachycuje předpokládaný vývoj známé části oblohy, na níž je souhvězdí Orion.

Plocha zachycené oblohy měří 40 krát 20 stupňů. Pro představu: průměr Měsíce v úplňku je zhruba půl stupně.

Záběr celé hvězdné oblohy v podání družice Gaia
Záběr celé hvězdné oblohy v podání družice Gaia

Kromě myriády driftujících hvězd je tvar Orionu definovaný několika nejjasnějšími hvězdami, které se postupně časem přeskupí do nové podoby. To znamená, že souhvězdí jsou pouze dočasná.

Červený veleobr Betelgeuse je na počátku videa viditelný ve středu snímku směrem k jeho horní části (představuje jej žluto-oranžový bod). Podle současných projekcí už přitom za zhruba sto tisíc let opustí zachycený výřez oblohy. Vesmír má pro tuto hvězdu připravený velmi drsný osud, protože v příštích miliónech let Betelgeuse exploduje jako supernova.

Další hvězdy zachycené na této predikci explodují jako supernovy před koncem videa, zatímco jiné se budou až do konce vyvíjet. Jde třeba o modrého superobra Rigel, který je viditelný jako jasná hvězda vlevo dole. Nebo červeného obra Aldebaran, který je součástí souhvězdí Býka a je viditelný při přechodu spodní části pole z pravé strany na levou.

Mnoho nových hvězd se také zrodí z molekulárního mračna Orionu. Tato směs plynu a prachu ovšem není přímo viditelná družicí Gaia, lze ji ovšem identifikovat jako temné skvrny na hvězdném pozadí. Jasně ale září na infračervených vlnových délkách. Zrození a zániky hvězd na video nejsou zachyceny.

Hvězdokupa Hyády, což je fyzicky propojená skupina hvězd, která je také součástí souhvězdí Býka, se pomalu přesunuje z pravého dolního rohu do levého horního.

Video je založené na datech ze zdroje TGAS (Tycho–Gaia Astrometric Solution), který zaznamenává vzdálenosti a pohyby dvou miliónů hvězd, jež najdeme jak v prvních uvolněných datech z mise Gaia, tak z katalogu Tycho-2 mise Hipparcos. Doplňující informace z pozemních pozorování jsou také zahrnuté, stejně jako katalog nejjasnějších hvězd Hipparcos.

Video zachycuje přiblížený pohled výřezu hvězdné oblohy. Vývoj polohy dvou miliónů hvězd na celé obloze je možné sledovat zde.

Related Links