Čtyřicet let evropského kosmického sledování
ESA dnes slaví čtyřicet let od aktivace pozemní sítě stanic, které představují nenahraditelné pojítko s kosmickými zařízeními, jež shromažďují informace o naší planetě, Sluneční soustavě a vesmíru vůbec.
Během čtyř desítek let se síť Estrack rozrostla do globální podoby a dnes využívá špičkovou technologii, které spojuje vědce a řídicí střediska s družicemi na oběžné dráze Země, sledujícími Slunce, hvězdy a putujícími do hlubin Sluneční soustavy.
Estrack se může pochlubit stanicemi na třech kontinentech, přičemž všechny jsou řízené ze střediska ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu. Stanice jsou nyní využívány ke sledování více než desítky misí vědeckých i dálkového průzkumu Země. Mezi nimi jsou družice Swarm, Sentinel, Rosetta, Gaia a Mars Express.
Evropské kosmické sledování
Výročí bylo oslaveno ceremoniálem na sledovací stanici Cebreros pro komunikaci s automaty v hlubokém vesmíru. Ta se nachází nedaleko Madridu.
Za přítomnosti pozvaných osobností a zástupců médií přivítal ředitel ESA pro pilotované lety a operace Thomas Reiter hlavní řečníky, kterými byli ředitel vědeckého a robotického průzkumu v ESA Alvaro Giménez, bývalý ředitel sledovací stanice Villafranca Valeriano Claros-Guerra a projektový manažer obdobné sítě NASA DSN (Deep Space Network) Alaudin Bhanji.
„Se silnou a nepřetržitou podporou evropského průmyslu se technologické možnosti sítě velmi rychle rozvíjejí, aby naplnily zvyšující se požadavky na budoucí mise vědecké a pro dálkový průzkum Země,“ poznamenal Thomas Reiter.
„To obsahuje i schopnost určit pozici kosmického zařízení vzdáleného milióny kilometrů od naší planety s extrémně vysokou přesností. A to je kritické pro mise, jako je třeba Rosetta nebo provádění rádiových experimentů při výpravách jako je třeba Mars Express.“
V nejbližší budoucnosti se chystají sledovací stanice systému Estrack zajistit podporu pro evropské mise k Marsu, Merkuru, Jupiteru a jeho měsícům a naší mateřské hvězdě, Slunci.