Družicová data zlepšují bezpečnost leteckého provozu
Tisíce letadel jsou po celé Evropě „uzemněné“ díky rozptýlenému sopečnému popílku, který se do atmosféry dostal v důsledku nedávné erupce pod islandským ledovcem Eyjafjallajoekull. Vulkanické erupce uvolňují do atmosféry velká množství popílku a stopových plynů jako je například oxid siřičitý. Často přitom dosahují až do výšek využívaných pro leteckou dopravu.
Při průletu oblakem sopečného popílku se jeho částice dostávají do motorů letadel, což může vést až k jejich selhání. Popílek také může vážně poškodit letadlo, zamlžit jeho senzory, omezit viditelnost pilotů a vážně poškrábat okna pilotní kabiny, kryty přistávacích světel a náběžné hrany křídel či směrovky.
Více než devadesát letadel bylo v historii poškozeno poté, co proletěla oblakem vulkanického popílku. Celková cena poškození letadel vlivem sopečných erupcí mezi lety 1982 až 2000 je odhadována na 250 mil. USD.
Každý rok nám přináší přes šedesát výbuchů sopek. Přitom pozemní pozorování je prováděno pouze u omezeného množství vulkánů. Také by se to dalo říci jinak: většina sopek, a zvláště pak ty ve vzdálenějších oblastech, není monitorována pravidelně. Proto mohou pozorování oxidu siřičitého (SO2) a aerosolů prováděná v reálném čase pomocí družicových přístrojů přinést vynikající doplňující informace pro globální hodnocení toho, jaký mohou mít sopečné erupce vliv na řízení letecké dopravy a její bezpečnost.
V roce 1995 byla ustanovena střediska VAAC (Volcanic Ash Advisory Centres), jejichž cílem je zajistit adresnou distribuci informací o sopečných aktivitách a negativních důsledcích z nich plynoucích (včetně možného ohrožení letecké dopravy). Aby střediska VAAC mohla dostat plnou podporu, ESA pro ně založila službu SACS (Support to Aviation Control Service), která rozesílá e-mailová varování o úrovni SO2, a to v téměř reálném čase. Pro každé varování je přitom vytvořena speciální mapa zahrnující oblast lokálního nárůstu koncentrace SO2 – ta je umístěna na dedikované webové stránce zmíněné ve varovném e-mailu.
Kromě toho, že jsou tato data dodávána do středisek VAAC, adresátem jsou i vulkanologické observatoře, organizace péče o zdraví, vědci a další. Ti mají navíc k dispozici i informace z dalších přístrojů: SCIAMACHY z družice ESA Envisat, GOME-2 a IASI na satelitu MetOp, OMI na EOS-Aura a AIRS na družici Aqua.
Ovšem pro předpověď, zdali letadlo bezpečně podletí nebo nadlétne oblak sopečného popílku, potřebují mít střediska VAAC přesnější informace o výšce a síle oblaku popílku.
A právě to je hlavním zaměřením projektu ESA SAVAA (Support to Aviation for Volcanic Ash Avoidance), jehož cílem je vytvořit demonstrační systém schopný zpracovávat družicová data s meteorologickými pozorováními větrů, díky čemuž a za použití různých metod modelování je možné vytvořit výškové profily vulkanických emisí.
Projekt SAVAA navíc poskytuje komplimentární data pro varování SACS ohledně stavu SO2 tím, že generuje služby varování pro VAAC založená na družicových pozorováních v infračervené části spektra.
