ESA předala klíče ke startovacímu komplexu raket Sojuz

Francouzská kosmická agentura CNES, která byla hlavním dodavatelem prací, společně s dalšími evropskými a ruskými partnery, strávila uplynulé měsíce kvalifikačními zkouškami komplexu.

V březnu konstatovala „přejímací zpráva“, že komplex je připravený na přijetí první rakety a ve stejné době předala agentura CNES komplex do rukou ESA. Následujícím krokem bylo předání komplexu do správy společnosti Arianespace, k němuž došlo formálně 31. března 2011.

Arianespace se tak stala zodpovědnou za startovací komplex raket Sojuz a ve své režii realizovala simulovanou kampaň odpočítávání, která začala 29. dubna a skončila 5. května.

„Suchý“ test prokázal, že jak nosná raketa Sojuz, tak veškerá nová zařízení pracují společně perfektně – zároveň tak dostal pozemní personál šanci připravovat se v reálných startovních podmínkách. Tím byly ověřeny všechny procedury během pětidenní finální předstartovní fáze.

Ceremoniál zahájily slavnostní projevy generálního ředitele ESA Jeana-Jacquese Dordaina, ředitele Arianespace Jeana-Yvese Le Galla, prezidenta CNES Yannicka d’Escatha a ředitele ruského Roskosmosu Vladimira Popovkina. Následovalo předání symbolických „klíčů“ z rukou Jeana-Jacquese Dordaina do péče Jeana-Yvese Le Galla.

Jako upomínka této události stejně jako připomenutí si padesátého výročí prvního letu člověka do vesmíru byla na rampu umístěna plaketa a kus betonu ze startovací rampy z Bajkonuru, odkud v roce 1961 odstartoval do vesmíru Jurij Gagarin.

Betonový fragment symbolizuje kontinuitu mezi historickou ruskou rampou, která stále u zrodu kosmické éry počínaje Sputnikem a misí Jurije Gagarina, a ustanovením vypouštěcího komplexu raket Sojuz ve Francouzské Guayaně.

Sojuz v Jižní Americe

„Sojuz v CSG“ – což je zkratka z francouzského jména kosmodromu Centre Spatial Guyanais (Guayanské kosmické středisko) – je program ESA, na kterém se podílí sedm členských států.

Rozhodnutí vybudovat infrastrukturu, která by umožňovala starty raket Sojuz z Francouzské Guayany, bylo plodem společných zájmů Evropy a Ruska. Z evropského úhlu pohledu přináší úzká spolupráce s Ruskem rozsáhlé výhody, jako je například snížení vývojových a výrobních cen za nové nosné systémy, stejně jako otevření dveří pro rozsáhlé komerční možnosti do budoucnosti.

Výstavba komplexu pro rakety Sojuz začala v únoru 2007 – ovšem předcházely jí přípravné zemní práce a budování základní infrastruktury v letech 2005 a 06.

V polovině roku 2008 dorazil na kosmodrom ruský personál, aby usadil vypouštěcí stůl, mobilní obslužnou věž, systém tankování a testovací prvky.

První dvojice nosných raket Sojuz dorazila z Ruska lodí v listopadu 2009 k závěrečné montáži a kontrole v nově vybudované přípravné a montážní hale.

Startovací komplex je téměř identický jako podobná zařízení pro rakety Sojuz v Kazachstánu a v Rusku, jen byl upravený tak, aby splňoval evropské bezpečnostní normy.

Nejviditelnějším rozdílem je 45 metrů vysoká mobilní obslužná věž, která umožňuje instalaci vynášeného nákladu až na startovací plošině – na raketu ve vertikální poloze. Její vnitřní nastavitelné pracovní plošiny poskytují přístup k různým částem nosné rakety pro zajištění kontrolních činností.

Raketa Sojuz zapadá svou kapacitou prakticky přesně mezi nosiče Ariane-5 a Vega, které byly vyvinuté pod taktovkou ESA. Ariane-5 splňuje požadavky na vynášení rozměrných a hmotných zařízení, zatímco Vega celou rodinu doplňuje v oblasti menších nákladů.

Nosná raketa Sojuz s sebou také přináší jednu odvážnou možnost: potenciální úpravu nového komplexu tak, aby byly možné pilotované lety z Francouzské Guayany na Mezinárodní kosmickou stanici.