Evropská laserová družice prochází závěrečnými testy
Uplynulých šest měsíců strávila družice EDRS-C vystavená otřesům, hluku nebo nárazům. Těmito zkouškami úspěšně prošla, a tak si může odškrtnout další mezník na cestě ke startu do vesmíru v průběhu letošního léta.
Jako první čistě komerčně zaměřená družice pro laserové přenosy procházela EDRS-C intenzivním testováním v zařízení IABG v Německu. Zkoušky mají zajistit, že bude plně připravena na start a operační provoz.
Družice EDRS-C je druhým uzlem evropského systému „European Data Relay System“, který představuje unikátní partnerství veřejného a soukromého sektoru reprezentovaného ESA a Airbusem.
Systém, který je přezdívaný „kosmická datová dálnice“, poskytuje přenos dat mezi družicemi na nízké oběžné dráze a uzly EDRS skrze optické linky, přičemž informace jsou předávané do evropských pozemních stanic prakticky v reálném čase.
Jde o součást programu ESA ARTES, který spojuje průmysl při rozsáhlých programech, aby se lépe zvládalo jejich riziko. Evropský kosmický průmysl tak může získat významnou konkurenční výhodu s následnými ekonomickými přínosy.
V uplynulém roce dokončila družice EDRS-C své mechanické testy, a to zcela úspěšně. Tyto věrně replikovaly brutální zacházení, jemuž se družici i s laserovým komunikačním terminálem dostane během startu na palubě rakety Ariane 5.
Nejprve musela družice přečkat zkoušky na vibračním stole IABG, když bylo jejích 3500 kg hmotnosti umístěno na testovací plošinu a vystaveno vibracím ne nepodobným těm, které při startu vytváří dvojice pomocných motorů. Každý z nich je vysoký 30 m a má tah 1340 t.
Po celou dobu zkoušek byla družice pečlivě monitorována techniky IABG a od výrobce EDRS-C, společnosti OHB Systém. Ti po dvou týdnech zkoušek deklarovali test jako úspěšný.
Poté strávila družice EDRS-C dva dny v masivní akustické testovací komoře IABG, která pro změnu simulovala hluk motorů rakety Ariane.
Družice byla dopravena do této laboratoře z betonu, nastavena do startovní konfigurace a propojena stovkami senzorů. Pak byla vystavena působení až 140 dB. To je ekvivalent toho, co raketa Ariane 5 produkuje během startu. Jde o vyšší hladinu zvuku, než v případě běžného komerčního letounu.
Inženýři IABG a OHB sledovali při testu družici EDRS-C pomocí kamer, stejně jako na základě dat plynoucích z jejích senzorů.
A nakonec byly oba panely slunečních baterií a všechny antény – včetně těch patřících hostovanému zařízení HYLAS 3 firmy Avanti – vyklopeny. Při této operaci bylo využito skutečné vybavení, které je uvolní při reálné misi do vesmíru.
Družice nyní prochází závěrečným testem funkčnosti, který má za cíl potvrdit integritu jejího hardware a palubního software.
Následovat bude ověření funkčnosti antén v německém Ottobrunnu, kde má společnost Airbus zařízení CATR (Compact Antenna Test Range). Půjde-li vše stejně jako dosud, bude družice odeslána na evropský kosmodrom v Kourou v průběhu května.
První uzel systému EDRS byl do vesmíru vypuštěný v lednu 2016. Dnes slouží potřebám systému Evropské unie GMES/Copernicus. EDRS-C po svém startu zdvojnásobí kapacitu systému, čímž bude zároveň dokončený cyklus od vývoje systému až po ověření ve vesmíru.
Kromě předávání dat ze systému GMES/Copernicus má EDRS již v příštím roce začít poskytovat stejnou službu pro modul Columbus na Mezinárodní kosmické stanici.
Coby komerční systém provozovaný společností Airbus je ovšem EDRS otevřený novým zákazníkům: jde o první a zcela unikátní podobnou službu.