Experimentální kosmoplán ESA absolvoval výzkumný let

Kosmoplán IXV odstartoval ve 13:40 h GMT (14:40 h středoevropského času, 10:40 h místního času) dne 11. února, a to z evropského kosmodromu v Kourou (stát Francouzská Guayana). Oddělil se od nosné rakety Vega ve výšce 340 km a dosáhl výšku 412 km. Během návratu po suborbitální dráze pak zaznamenával množství dat z více než 300 pokročilých i konvenčních senzorů.

Během sestupu pět metrů dlouhé a dvě tuny těžké zařízení snížilo svoji rychlost z hypersonické na supersonickou. Vstupní rychlost 7,5 km/s ve výšce 120 km vytvořila stejné podmínky jako zařízení navracející se z nízké oběžné dráhy Země.

IXV proletěl skrze atmosféru před tím, než uvolnil své padáky ke snížení rychlosti sestupu pro bezpečné přistání do vln Tichého oceánu.

Řídicí středisko ve středisku ALTEC (Advanced Logistics Technology Engineering Centre) v italském Turíně monitorovalo IXV během celé mise. Shromažďovalo přitom data z celé pozemní sítě včetně pozemních stanic v Libreville (Gabon) a Malindi (Keňa) a stanici na záchranné lodi Nos Aries v Tichém oceánu.

Nafukovací vaky udržely zařízení IXV na hladině, zatímco k němu mířily záchranné čluny. Nyní se vydá do Evropy k podrobné poletové analýze, která proběhne v technickém srdci ESA, v nizozemském ESTECu.

Zvládnutí technologie průletu atmosférou otevírá novou kapitolu v historii ESA. Podobná kapacita je přitom základním kamenem pro vícenásobně použitelné raketové stupně, pro mise návratu vzorků z jiných planet nebo pro pilotované lodě, stejně jako pro budoucí mise pro dálkový průzkum Země nebo opravy družic.

První výstupy z letu budou zveřejněny v horizontu zhruba šesti týdnů.

Naměřená data se stanou podkladem pro program PRIDE (Programme for Reusable In-Orbit Demonstrator for Europe), který je studovaný na základě finančního příspěvku z minulých dvou zasedání ESA na ministerské úrovni. Vícenásobně použitelný kosmoplán Pride by měl startovat na lehké evropské raketě Vega, létat na oběžné dráze a následně být schopen automaticky přistávat na letištní dráze.

„IXV otevírá novou kapitolu pro ESA, když rozšiřuje naše možnosti týkající se návratové kapacity a vícenásobné použitelnosti,“ vysvětluje generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain.

„ESA a její členské státy společně s evropským kosmickým průmyslem jsou nyní připraveni přijmout nové výzvy hned v několika oblastech kosmické dopravy, budoucích nosičů, robotického průzkumu nebo pilotovaných letů.“

„Tato mise nás naučí mnohé o nových technologiích, které potřebujeme nasadit v nových nosných prostředcích – zvláště pak ve chvíli, kdy hovoříme o vícenásobně použitelných systémech,“ poznamenává ředitel nosných prostředků v ESA Gaele Winters.

„Šlo o krátkou misi, ovšem s velkým dopadem,“ glosuje projektový manažer IXV Giorgio Tumino.

„Špičková technologie, kterou jsme právě prověřili, ve spojení s daty získanými senzory na palubě IXV otevírá celou řadu příležitostí pro Evropu, která s jejich pomocí může vytvořit ambiciózní plány v oblasti kosmické dopravy nebo v řadě jiných aplikací.“

Přelomová mise pro raketu Vega

Start zároveň umožnil raketě Vega představit své úžasné schopnosti a potvrdit její využitelnost pro širokou škálu misí.

Od své premiéry v roce 2012 dokázal nosič snížit své operační náklady, vynést první komerční zařízení do vesmíru a demonstrovat schopnost vynášet družice na různé oběžné dráhy.

Aktuální mise přitom byla prvním letem Vegy, při němž se startovalo na rovníkovou dráhu. Při předchozích startech totiž raketa mířila severním směrem. Kosmoplán IXV byl zároveň nejtěžším zařízením, se kterým dosud letěla.