Galileo pracuje – a pracuje dobře
Ověřování funkčnosti systému Galileo přímo na oběžné dráze bylo dokončeno: Evropa tak nyní má operační jádro svého vlastního navigačního systému na správném místě. Galileo je celosvětově první ryze civilní (z hlediska vlastnictví i provozu) operační systém družicové navigace.
První čtyři družice byly vyneseny na oběžnou dráhu v letech 2011 a 12. Přitom právě čtyři je nejmenší počet pro poskytování plnohodnotných navigačních služeb.
V následujícím roce byly tyto družice doplněny o rozrůstající se pozemní globální infrastrukturu, která projektu umožnila projít skrze fázi IOV (In-Orbit Validation).
„Fáze IOV byla nezbytná k demonstraci budoucích schopností systému, kterých chceme dosáhnout, jakmile bude tento plně operační,“ vysvětluje manažer pozemního segmentu systému Galileo v ESA Sylvain Loddo.
„Jedná se o mezikrok s redukovanou součástí systému, který nám má za úkol poskytnout důkaz, že jsme na správné cestě.“
Dne 12. března 2013 se poprvé potkal kosmický a pozemní segment, když došlo k prvnímu zaměření pozemní lokality. Stalo se tak v Navigační laboratoři ESA v technickém středisku ESTEC (Noordwijk, Nizozemí).
Od tohoto okamžiku umožňovalo generování navigačních vět plné testování schopností systému Galileo. Následovala široká paleta testů, které se konaly po celé Evropě.
„ESA a její průmysloví partneři měli týmy v terénu, čímž bylo možné provádět neustálé testy,“ dodává systémový manažer Galileo v ESA Marco Falcone.
„Testovací vozidla najezdila více než 10 tisíc kilometrů, během nichž zachytávala signál – společně s chodci a stacionárními přijímači. Díky tomu bylo během IOV získání mnoho terabajtů dat.“
Výsledky testů
Co bylo jedním samostatným největším zjištěním z testů? Galileo pracuje – a pracuje tak, jak se očekávalo. Celý nezávislý systém je zkrátka schopný poskytovat kvalitní navigační služby na celé planetě.
Zjištěná přesnost systému Galileo na dvou frekvencích byla v průměru 8 metrů horizontálně a 9 metrů vertikálně, a to v 95 procentech času. Průměrná přesnost času byla deset miliardtin sekundy – a tato hodnota se bude zpřesňovat s tím, jak se do vesmíru dostane více družic a více pozemních stanic bude uvedeno do provozu.
Pro funkci vyhledávací a záchrannou – kterážto bude operovat coby součást existujícího mezinárodního programu KOSPAS-SARSAT – bylo možné 77 procent simulovaných lokalit nouzového volání určit s přesností na 2 km a 95 procent s přesností na 5 km.
Všechna varování jsou detekována a přeposlání do střediska MCC (Mission Control Centre) během půldruhé minuty: požadovaná doba přitom byla deset minut.
„Evropa prokázala během fáze IOV, že jsme konkurenceschopní s nejlepšími mezinárodními navigačními systémy na světě,“ komentuje ředitel ESA pro Galileo a s navigací spojenými aktivitami Didier Faivre.