Grónský ledovec stál u zrodu velké kry
Družice ESA Envisat měla možnost pozorovat vzácný jev, který se odehrál v Arktidě počátkem srpna – velká kra se odlomila od Petermannova ledovce na severozápadě Islandu.
Petermannův ledovec je jeden z největších ledovců spojujících grónský pevninský led s Arktickým oceánem. Poté, co dosáhne moře, se ledovec dále rozšiřuje i na vodní hladinu v podobě plovoucích „ledových jazyků“.
Takovýto jazyk „vyplazený“ Petermannovým ledovcem byl až do počátku letošního srpna jedním z největších v Grónsku: zasahoval do moře v délce 70 km. Přitom podobné jazyky pravidelně narůstají zhruba o kilometr za rok. V uplynulých měsících ale družicové záběry začaly ukazovat několik prasklin, které se objevily na povrchu ledovce. Vědci z toho vyvodili, že se blíží jeho odlomení.
Na radarovém snímku pořízeném družicí Envisat dne 3. srpna 2010 byl tento jazyk ještě netčený, ale o den později už podobný záběr ze stejné družice ukázal, že ledový jazyk se od ledovce oddělil a stal se v současnosti největší volně plující krou na severní polokouli.
K podobným procesům oddělení, které vědci v hantýrce nazývají „otelení“, dochází u Petermannova ledovce poměrně pravidelně: byly zaznamenány v letních měsících 2008 i 09. To ale nic nemění na skutečnosti, že většinou jde jen o malé ledovce a že oddělení velkých ker je vzácným jevem. Naposledy něco podobného družice ESA zaznamenaly v roce 1991 (satelit ERS-1).
Výše zobrazená animace byla vytvořena kombinací tří snímků stejné oblasti pořízených přístrojem ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) družice Envisat. Záběry vznikly 31. července, 4. a 7. srpna 2010. Na sekvenci je jasně vidět oddělení ledovcového jazyka a následný pohyb kry.
Volně plující kra má nyní rozměr zhruba 30 krát 14 kilometrů a plochu 245 čtverečních kilometrů. Odplová od Petermannova ledovce a pluje do Naresovy úžiny, které odděluje Grónsko od kanadského ostrova Ellesmere.
Naresova úžina vede do Lincolnova moře a Arktického oceánu skrze záliv Baffin Bay. Úžinou je možné s pomocí ledoborců proplouvat v srpnu a září, kdy je po letním tání příkrov ledu nejtenčí. Snímky z radaru ASAR na družici Envisat budou použity v nejbližších dnech pro monitorování pohybu gigantického ledovce s cílem pomoci v navigaci ledoborců.
Radarový zobrazovací systém používaný družicí Envisat a podobnými satelity je určený především ke sledování polárních oblastí, neboť může získávat snímky i skrze mraky nebo mlhu, a to v kteroukoliv denní či noční dobu.
