Hledání klíče k imunitě

Už od okamžiku, kdy se první lidé odvážili do vesmíru, víme, že kosmonauti mohou být tvrdě zasaženi běžnou infekcí, se kterou by si jako zdraví lidé na Zemi hravě poradili. Až dosud jsme ale netušili, cože vlastně blokuje imunitní systém tak, že nepracuje normálně.

V roce 2006 uskutečnil kosmonaut ESA Thomas Reiter na Mezinárodní kosmické stanici experiment s použitím kosmického inkubátoru ESA Kubik. Zatímco jedna skupina buněk imunitního systému mohla volně poletovat v mikrogravitaci, druhá byla držena v centrifuze v simulované gravitaci. Buňky byly následně zakonzervovány a odeslány k analýze zpět na Zemi.

Buňky, které prošly simulovanou gravitací, byly v dobrém stavu ve srovnání s těmi, které absolvovaly poletování v mikrogravitaci.

On the right path

Srovnáním vzorků následně výzkumníci zjistili, co zabránilo buňkám imunitního systému ve správné funkci. V mikrogravitaci totiž přestal fungovat specifický odesílatel v buňkách, který se nazývá cesta Rel/NF-κB.

„Za normální situace, když naše tělo zaregistruje invazi, následuje kaskáda reakcí, které jsou řízeny informacemi uloženými v našich genech. Je to podobné, jako bychom využívali nějaký manuál,“ vysvětluje výzkumnice ze švýcarského Zurichu Isabelle Waltherová.

„Zjišťování toho, co který gen vlastně dělá je podobné jako hledání klíče, který pasuje do příslušné klíčové dírky. S tím rozdílem, že klíčovou dírku jsme zatím nenašli.“

Studium buněk, které se vydaly na Mezinárodní kosmickou stanici, nasměrovalo výzkumníky na správnou cestu pochopení toho, jak přesně imunitní systém pracuje. Srovnání vzorků ukázalo, kam se v genech instruujících naše buňky imunitního systému podívat.

Controlling disease at the source

„Jsme na cestě k lepšímu zvládání nemocí,“ vysvětluje astronautka NASA a řešitelka experimentu Millie Hughes-Fulfordová.

Výzkum by mohl pomoci řešit dva typy onemocnění. Zabránění genům, aby aktivovaly imunitní systém, může ulevit lidem, kteří se potýkají s antiimunitními reakcemi – mezi ně patří třeba artritida. A farmaceutický průmysl může nalézt geny, které je zapotřebí aktivovat pro boj se specifickými onemocněními: tím by mohly na trh přijít velmi přesně cílené protilátky.

„Pokud bychom si představili náš imunitní systém reagující na útok jako vodopád, pak dosud jsme byli u jeho paty,“ vysvětluje Millie.

„V budoucnosti ovšem budeme schopni zasahovat kapky deště ještě dříve, než dostanou šanci spojovat se do vodopádů. Žijeme ve velmi vzrušujících časech.“

Thomas Reiter, který je nyní ředitelem pilotovaných letů a operací ESA, k tomu dodává: „Všichni kosmonauti se snaží dělat to nejlepší, aby kvalitně provedli experimenty pro výzkumníky na Zemi. A proto jsem velmi potěšený, že pokus, který jsem provedl před více než pěti lety, přináší takové slibné výsledky.“