Kolik vody je používáno pro zavlažování?
Nasytit rostoucí globální populaci začíná představovat zásadní problém, ovšem snaha o vypěstování dalších potravin začíná narážet na omezené zásoby čisté vody. Nový výzkum ukazuje, jak s pomocí měření vlhkosti půdy z vesmíru můžeme lépe zjišťovat, jak moc vody je používáno v zemědělství. To má pak potenciál pomáhat farmářům při řízení spotřeby.
Odhaduje se, že zavlažování v současnosti spotřebovává přibližně 70 procent světových zásob čisté vody. Zřejmě jde i o největší lidský zásah do koloběhu vody.
Narůstající poptávka po potravinách společně s klimatickými změnami budou bezesporu tlačit spotřebu ještě výše.
Proto je nezbytně nutné přesně vědět, kolik vody je použito k zavlažování jednotlivých rostlin před tím, než farmáři a politici přijmout odpovídající opatření k zachování tohoto kritického zdroje. V místech s již dnes omezenými vodními zdroji je pak tento úkol mnohonásobně důležitější.
Informace týkající se množství vody využívané k zavlažování jsou v některých částech světa velmi dobře dostupné. Nicméně stále zůstává mnoho oblastí, odkud nejsou k dispozici informace vůbec žádné.
Ovšem pokud požádáme o pomoc družice, můžeme najít řešení, které nám poskytne globální odpověď.
Nedávno publikovaná studie řeší nový přístup ke kvantifikaci zavlažování za použití družic monitorujících vláhu v povrchu zemském. Jde třeba o misi ESA SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity).
Luca Brocca z italského Institutu pro geohydrologickou ochranu CNR k tomu uvádí: „Jako první krok objasňující možnosti využití těchto družicových pozorování jsme vytipovali devět různých oblastí v USA, Evropě, Africe a Austrálii.“
„Vzali jsme data ze čtyř misí, které sledují vlhkost v půdě a byli jsme schopni změřit množství vody použité pro zavlažování během dvou po sobě jdoucích měření vlhkosti z vesmíru.“
Kromě družice ESA SMOS byla použita data z mise NASA SMAP (Soil Moisture Active Passive), z pokročilých přístrojů na satelitech organizace Eumetsat MetOp a pokročilého mikrovlnného skeneru japonské JAXA na misi NASA Aqua.
„Jde jen o první krok, ale už nyní očekáváme data s lepším rozlišením dodaná družicemi GMES/Copernicus Sentinel-1 a Sentinel-2, což výrazně rozšíří možnosti této metody.“
Ač je potřeba ještě další výzkum, studování vlhkosti v půdě má skutečný potenciál pro monitorování využití vody v zemědělství. Důležitost znalosti situace je přitom kritická, protože poptávka po vodě roste a v mnoha částech světa je reálná šance, že se jí brzy přestane dostávat.
Odborná práce týkající se podobného výzkumu a provedená pod záštitou TU Wien a KU Leuven nyní prochází recenzním řízením.