Kometa sondy Rosetta: očekávejte neočekávané
Na snímku pořízeném počátkem června zachytila meziplanetární sonda ESA Rosetta kometu, ke které míří. Oproti předchozím záběrům se přitom ukazuje, že kometa mírně zeslábla: tím bylo opět demonstrováno nepředvídatelné chování těchto úžasných objektů.
Snímek byl získaný 4. června vědeckou kamerou sondy Rossetta. Jde o zatím nejnovější záběr pořízený jednou z palubních kamer. Jeho hlavním úkolem je pomoci s navigací sondy směřující ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která v té době byla ve vzdálenosti 430 tisíc kilometrů.
Přitom u komety už není žádná stopa po prodlužujícím se prachovém chvostu, který bylo možné pozorovat na konci dubna i na počátku května. Právě naopak: monitorování komety ukázalo, že od té doby došlo k výraznému poklesu její jasnosti.
„Kometa už je nyní prakticky na dosah a dává nám jasně najevo, že můžeme očekávat jen neočekávané,“ uvedl jeden z tvůrců kamery Holger Sierks z Institutu Maxe Placka pro výzkum sluneční soustavy v Německu.
„Po výrazném nárůstu aktivity na konci dubna naše snímky ukazují, že kometa nyní začala poněkud odpočívat.“
Není neobvyklé, že komety mají v průběhu času proměnlivou úroveň aktivity. Toto je ale poprvé, co mají vědci možnost sledovat změny v produkci prachu z takto malé vzdálenosti.
Koma se rozvíjí s tím, jak se kometa přibližuje ke Slunci. Narůstající teplota ohřívá led na jejím povrchu, který se následně sublimuje a plyn uniká z jádra tvořeného směsí ledu a kamení.
S tím, jak se plyn vzdaluje od jádra, strhává s sebou drobné částečky prachu – a ty se postupně roztahují, čímž vzniká právě ona typická koma.
Oteplování pokračuje a aktivita roste s tím, jak se kometa čím dál více přibližuje ke Slunci. Až nakonec tlak způsobený slunečním větrem zapříčiní, že se tento materiál promění do typického dlouhého „chvostu“.
Protože komety jsou nesymetrické a hrbolaté, tak je tento proces hodně nepředvídatelný. Pozorovatelná aktivita tak navzdory postupnému oteplování nejen roste, ale i klesá. Pozorování v rozpětí šesti týdnů z konce dubna a počátku června přitom názorně ukazují, jak rychle se podmínky na kometě mohou změnit.
Od okamžiku, kdy byly přístroje sondy Rosetta počátkem tohoto roku reaktivovány po téměř tisíc dní trvající hibernaci, pořizují vědecké i navigační kamery snímky, s jejichž pomocí je možné lépe stanovit trajektorie automatického průzkumníka i cílové komety.
Za použití těchto informací pak sonda provádí sérii manévrů, které ji postupně zpomalí a srovnají její dráhu letu s kometou tak, aby se oba objekty mohly první týden v srpnu potkat.
Dosud se uskutečnily čtyři korekční manévry, dalších šest je plánováno. Poslední je chystaný na 6. srpna, kdy bude Rosetta nějakých sto kilometrů od komety.
