Kometární sonda Rosetta započala svoji hibernaci
Dnes byl směrem ke kometární sondě ESA Rosetta odeslaný příkaz pro palubní počítač, aby automat přešel během svého letu vzdáleným vesmírem do stavu hibernace. Prakticky všechny systémy tak budou na 31 měsíců vypnuté a sonda bude pokračovat „volným letem“ až do počátku roku 2014, kdy se před příletem k cílové kometě počítá s jejím probuzením.
Dnešní událost znamená úspěšné zakončení první fáze letu Rosetty na její desetileté cestě za kometou a zároveň začátek dlouhé hibernace, během níž všechny přístroje a téměř všechny kontrolní systému umlknou.
Hluboký spánek je nezbytný kvůli značné vzdálenosti komety od Slunce a velmi slabému světlu dopadajícímu na sluneční baterie, které tak nemohou vyrábět dostatek elektrického proudu pro udržení sondy v plném provozu.
Milióny kilometrů vesmírem na vlastní pěst
Odteď až do ledna 2014 proletí Rosetta milióny kilometrů na své dráze chladným a vzdáleným vesmírem. Celou dobu bude ovšem směřovat ke svému cíli, k setkání s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Pouze hlavní počítače a několik ohřívačů zůstává aktivní. Budou přitom automaticky kontrolované, aby se zajistilo, že sonda nezmrzne. Nyní je totiž 660 miliónů kilometrů od Slunce, vzdálí se až na 790 miliónů kilometrů – a pak se zase počátkem roku 2014 vrátí na současnou vzdálenost.
„Příkaz jsme poslali skrze sedmdesátimetrovou anténu sítě Deep Space Network v australské Canbeře. Jen ta mohla zajistit, že příkaz bude dostatečně silný, aby překonal vzdálenost 549 miliónů kilometrů, která nyní dělí Rosettu od Země,“ vysvětluje manažerka operací kosmických těles v ESA Andrea Accomazzová.
„Následně budeme pětatřicetimetrovou anténou na stanici ESA v New Norcia v Austrálii sledovat, jestli se neobjeví nějaké problémy. Nicméně neočekáváme žádný signál ze sondy až do roku 2014. Teď letí Rosetta jen sama za sebe.“
Budíček v roce 2014
Palubní časovač sondy Rosetta je nyní nastavený tak, aby ji oživil 20. ledna 2014. Automat pak má vyslat signál na Zemi informující o tom, že se probudil z hibernace.
Letoví kontroloři mají následně několik týdnů na postupné ohřívání a oživování palubních systémů plus jejich kontrolu tak, aby byla sonda plně připravena na setkání s kometou v červenci 2014.
Prakticky celý uplynulý rok přitom letoví kontroloři ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu strávili přípravou mise na hibernaci.
Speciální hibernační mód meziplanetární sondy navrhli inženýři ze společnosti EADS Astrium, která byla hlavním dodavatelem a výrobcem mise. Hibernace má umožnit přežít v netknutém stavu části mise nacházející se příliš daleko od Slunce.
Nejprve byly vypnuté letos v březnu všechny vědecké přístroje na palubě. V dubnu a květnu pak byly na sondě nacházející se více než 600 miliónů kilometrů od Slunce provedené všechny testy se slunečními bateriemi, aby se ověřilo, že je vše připraveno na dnešní zahájení hibernace.
Dnes byl odeslaný vypínací příkaz
Dnes v 8:00 h UT (tedy 10:00 h středoevropského času) Rosetta přešel do režimu pomalé rotace, což jí umožní udržovat svoji stabilní pozici i během hibernace. Ve 12:58 h UT (14:58 h času středoevropského) pak byl vyslaný finální příkaz k vypnutí. Potvrzení úspěšného vstupu do hibernačního módu přišlo v 14:13 h UT (16:13 h středoevropského času) – právě v tomto okamžiku došlo (jak bylo plánováno a očekáváno) ke ztrátě rádiového signálu.
„Už při průletech u asteroidů Steins v roce 2008 a Lutetia o dva roky později nám Rosetta dodala vynikající vědecká data,“ připomíná Paolo Ferri, vedoucí divize řízení slunečních a planetárních misí v ESOC.
„Hibernace je v tomto případě nezbytným krokem k tomu, abychom dosáhli finálního cíle. Už nyní se přitom těšíme na rok 2014, kdy se Rosetta stane prvním umělým tělesem zkoumajícím probouzení k životu u komety, která se přibližuje z velké vzdálenosti ke Slunci.“
