Kosmonauti a minidružice Proba vyfotografovali zatmění Slunce
Částečné zatmění Slunce pozorovatelné 20. března z Evropy byli viditelné i z vesmíru. Družice ESA Proba-2 získala snímky téměř úplného zatmění; ve stejné době pak sesterská minidružice Proba-V zaměřila své kamery dolů, aby mohla pozorovat stín zatmění na Zemi.
Kosmonautka ESA Samantha Cristoforettiová se svými kolegy si také mezi jednotlivými experimenty vyšetřila čas na sledování zatmění z Mezinárodní kosmické stanice a pokusila se sledovat „umbru“ (v daném případě stín vržený Měsícem) na zemském povrchu.
Během slunečního zatmění se Měsíc dostává – při pohledu ze Země – před Slunce. Protože jejich zdánlivá velikost je v daném okamžiku podobná, Měsíc dočasně blokuje významnou část slunečního svitu.
Access the video
Tentokrát měla možnost sledovat zatmění celá Evropa: 100 procent slunečního disku bylo zastíněno při pohledu z norských Svalbardských ostrovů, 97 procent z oblasti nad severem Skotska, 84 procent z oblasti nad Londýnem, 81 procent z oblasti nad Haagem, 75 procent z oblasti nad Paříží, 65 procent z oblasti nad Madridem a 56 procent z oblasti nad Římem.
ESA uskutečnila pozorování zatmění ve Space Expo – což je návštěvnické středisko technické centra ESTEC (European Space Research and Technology Centre) v nizozemském Noordwijku – stejně jako ve středisku ESRIN (European Space Research Institute) v italském Frascati.
„Pás totality“ – místo, kde je při pohledu ze Země Slunce kompletně blokováno – sledoval úzký pruh skrze severní část Atlantického oceánu včetně Faerských a Svalbardských ostrovů. Na posledně jmenovaných je také jedna z pozemních stanic ESA a byl zde i dočasný domov jedné z výprav sledujících zatmění.
Rodina družic ESA Proba
Mise Proba patří k nejmenším kdy letěným družicím ESA, když každá je menší, než jeden metr krychlový. Jedná se o technologické demonstrátory s důležitými vědeckými úkoly.
Družice Proba-2, která byla do vesmíru vyslána v roce 2009, monitoruje Slunce a kosmické počasí. Jeden z přístrojů sleduje povrch Slunce a obklopující komu v extrémním ultrafialovém spektru, druhý pak sleduje úroveň sluneční radiace.
Družice Proba-V, která odstartovala v roce 2013, má jako svůj hlavní přístroj kameru Vegetation s širokým záměrem. Díky ní je schopná pořídit snímky kompletní zemské vegetace každé dva dny.
Řada Proba přitom začala s hyperspektrální snímkovací misí Proba-1. Ta se do vesmíru dostala v roce 2001 a je dosud operační.
„Výrobce zatmění“ Proba-3
Chystaná mise ESA Proba-3 je zaměřena na zatmění Slunce. Ovšem nemá za úkol je „jen“ snímkovat, nýbrž přímo vytvářet. A to mezi párem minidružic na oběžné dráze.
Dvě družice budou vypuštěné společně, pak se ovšem oddělí a budou létat v tandemu. Tím budou prověřovat superpřesné létání ve formaci.
Access the video
A jak se stalo tradicí u misí Proba, úspěch technologie Proba-3 bude potvrzený skrze získávání špičkových vědeckých dat. V tomto případě bude zastiňující družice blokovat žhnoucí disk Slunce pro pozorování z koronografické družice. Tím budou odhaleny tajuplné oblasti v koroně – tedy vnější atmosféře – naší mateřské hvězdy.
Slunce je miliónkrát jasnější, než obklopující korona, takže jeho zatmění představuje základní způsob studia vnitřní korony.
Dosažení a udržení takovéhoto umělého zatmění ovšem představuje technickou výzvu. Obě družice budou létat 150 metrů od sebe, přitom ovšem s přesností na milimetry a zlomky stupně.
Družice Proba-3 bude vypuštěna koncem roku 2018.
