Mars Express sledoval vzácnou martovskou jezerní deltu
Sonda ESA Mars Express se tentokráte zaměřila na pozorování vzácného případu kráteru, který byl kdysi naplněný vodou. Na stopu vědce přivedla vyschlá říční delta. Tato delta představuje vějířovitou strukturu sedimentů, které se usazovaly ve vodě. Je připomínkou dávného klima na Marsu, které bylo velmi vlhké.
Delta je v kráteru Eberswalde, který najdeme v oblasti jižních vrchovin Marsu. Má průměr 65 kilometrů a je viditelná jako půlkruh na pravé straně snímku. Vznikl před více než 3,7 miliardami let poté, co velký asteroid zasáhl planetu.
Hrana kráteru je nedotčená pouze na pravé straně. Zbytek je viditelný pouze slabě nebo vůbec. Pozdější zásah asteroidu následně vytvořil kráter Holden, který má průměr 140 kilometrů a který dominuje středu a levé straně snímku. Právě vyvržení velkého množství hmoty během jeho vzniku způsobilo „pohřbení“ části kráteru Eberswalde.
Nicméně u dosud viditelné části kráteru Eberswalde jsou říční delta i její kanály stále dobře dochované – jak je vidět u pravého horního rohu kráteru. Delta má plochu zhruba 115 kilometrů čtverečních. Další menší klikatící se kanály jsou viditelné na horní části kráteru: ty zajišťovaly jeho naplnění vodou, aby a tak v něm vzniklo jezero.
Po uložení říčních sedimentů v pradávném jezerním kráteru se čerstvé sedimenty usazovaly tak, že ucpaly významnou část kanálů i delty. Tyto sekundární sedimenty, pravděpodobně distribuované větrem, později erodovaly – a tak nám odhalily reliéf struktury delty.
Tato delta byla poprvé identifikována sondou NASA Mars Global Surveyor a je charakteristická právě přítomností jezera v kráteru ve své době. Podobné útvary představují jasný důkaz, že se na povrchu Marsu v počátcích jeho historie skutečně vyskytovala kapalná voda.
Krátery Eberswalde i Holden byly na seznamu čtyř možných destinací, kam NASA uvažovala poslat svého příštího robota. Ten má startovat koncem letošního roku. Hlavním cílem mise MSL (Mars Science Laboratory) je pátrání po minulých či současných příznivých podmínkách (z hlediska života) na Marsu. Sonda ESA Mars Express přitom pomáhala při výběru nejvhodnějšího místa přistání.
Kráter Eberswalde byl vybrán právě kvůli říční deltě, které představuje důkaz dlouhodobě přetrvávající vody v kapalném skupenství na povrchu a pro svoji různorodost z hlediska hornin i geologických struktur. Další kandidát, údolí Mawrth Vallis, zase obnažuje nejstarší jílovité usazeniny na Marsu. V červenci letošního roku ale byl jako vítězný cíl mise MSL vybraný kráter Gale – a to díky své různorodosti hornin a struktur; opět odkazujících na vodní historii.
Krátery Eberswalde a Holden stejně jako údolí Mawrth Vallis si tak svá tajemství podrží ještě nějaký čas.
Perspektivní pohled na kráter Holden.
