Mise CryoSat zkoumá led v polárních jezerech
Rychle se měnící klima v Arktidě není spojena pouze s táním ledovců a úbytkem mořského ledu, ale také se ztenčováním ledu na hladině jezer. Přítomnost jezerního ledu může být snadno monitorována snímkovacími senzory a standardními družicovými pozorováními. K nim se nově přidává radarová družice CryoSat, která tak pomáhá sledovat jeden z klíčových indikátorů změny klimatu.
Družice CryoSat patří do rodiny satelitů ESA Earth Explorer, přičemž nese unikátní radarový výškoměr. Tento přístroj je tradičně využíván k měření síly mořského ledu plovoucího na hladině oceánů a k monitorování změn v rozlehlých pozemních ledovcích. Tím jsou získávána data o množství polárního ledu a jeho proměnách v čase.
Přitom v severoamerických polárních regionech a v subarktických oblastech pokrývají jezera mezi 15 a 40 procenty pevniny, díky čemuž hrají významnou roli v místním klimatu. Stejně tak jsou zásadním prvkem v životě společnosti a důležitým útočištěm vodního života.
Protože jsou jezera využívána pro aktivity, jako je rybaření, lov nebo cestování, znalost síly ledu je důležitým faktorem při vyhodnocování bezpečnosti. Sledování změn v objemu vody a její hladině je též důležité pro zásobování domácností či průmyslu.
Výškoměr družice CryoSat byl poprvé použitý k měření síly ledu u Velkého Otročího jezera a u Velkého medvědího jezera v severozápadní Kanadě. Vědci z University of Alberta a York University pak zdokumentovali svá zjištění v práci publikované v Institute of Electrical and Electronics Engineers Transactions on Geoscience and Remote Sensing.
Velké Otročí jezero a Velké Medvědí jezero byly vybrány pro svůj hladký a rovný povrch ledu. Díky tomu byli vědci schopni rozlišit radarové odrazy oblastí ledem pokrytých a ledem nepokrytých. Měřením rozdílu mezi časem, který radarový signál potřebuje k odražení od horní a od spodní části ledu, jsou vědci schopni měřit sílu ledového příkrovu na hladině jezera.
Vzdálenost mezi těmito dvěma odraznými vrstvami narůstá během zimy, což představuje sezónní výkyv v síle jezerního ledu. Získané hodnoty je pak možné měřeními v terénu ověřovat a dodatečně kalibrovat.
Christian Haas z Brémské univerzity (dříve působil právě na University of Alberta a na York University) k tomu uvádí: „Díky družici CryoSat jsme schopni studovat sezónní změny v síle ledu, stejně jako objem a proměnlivost mnoha dalších menších jezer v subpolárním pásu.“
„Přestože jsme se rozhodli studovat dvě největší jezera v regionu, stejná metoda měření může být použita na mnoho dalších menších jezer.“
„Krom monitorování síly ledu může být tato metoda využita také ke sledování obnovy úrovně vody a jejího objemu v zimním období.“
Manažer kvality dat mise CryoSat Jerome Bouffard k tomu uvádí: „Jsme potěšeni, že se nám daří z CryoSatu získávat i takovéto výstupy. Družice nám poskytuje klíčové informace o různých typech povrchů, což je důležité pro pochopení role, kterou hraje led v systému Země. A to jak z globálního, tak lokálního pohledu.“