ESA title
Závěrečná simulace
Agency

Modul Schiaparelli je připravený přistát na Marsu

07/10/2016 322 views 0 likes
ESA / Space in Member States / Czechia

Tento týden byly vyslány příkazy směrem k meziplanetární sondě ESA ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter), na jejichž základě provede výsadkový modul Schiaparelli sestup a přistání na povrchu Marsu.

Sonda TGO nese demonstrátor Schiaparelli od svého startu 14. března letošního roku. Při přistání 19. října otestuje Schiaparelli technologie potřebné pro bezpečné přistání evropského roveru v roce 2020 – a mateřská sonda vstoupí ve stejný den na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu.

Přenos příkazů provedl tým specialistů z řídicího střediska ESA v německém Darmstadtu a znamenal významný mezník v přípravě na přílet k cíli.

Operace modulu Schiaparelli jsou řízeny v přesné časové posloupnosti aktivovanými příkazy, což zaručuje úspěšnou realizaci mise i v případě, že bude ztraceno spojení s družicemi na oběžné dráze Marsu, které za normálních okolností slouží jako stanice pro přenos dat.

Automatické operace také zajišťují, že přistávací modul se „probere“ z „úsporného režimu“ ve správných časech pro ustanovení komunikace.

Úkoly pro modul Schiaparelli

Příkazy byly odeslány ve dvou paketech. První – odeslaný 3. října - obsahoval příkazy pro posloupnost úkonů po probuzení z hibernace a rozpis práce pro povrchové přístroje. Druhý paket odeslaný 7. října obsahoval zbytek letových příkazů.

Schiaparelli na Marsu
Schiaparelli na Marsu

„Nahrání sekvence příkazů je mezníkem, který byl dosažený po spolupráci mezi řídicím střediskem letu a průmyslovými specialisty,“ uvádí letový ředitel Michel Denis.

Jedním z nejkritičtějších momentů bude okamžik přistání, které má proběhnout ve 14:48:11 h GMT (16:48:11 h středoevropského času) dne 19. října. Když byl nyní tento čas pevně stanoven, tak zbytek příkazů je od něj odvozený odpočtem – ať směrem nahoru či dolů.

Během přistání mají odeslané příkazy zajistit odhození přední i zadní části aerodynamického krytu, operace sestupových senzorů, otevření brzdicího padáku a aktivaci trojice svazků hydrazinových motorů k řízení sestupové rychlosti.

Radar začne sledovat výšku modulu Schiaparelli nad povrchem zhruba v sedmi kilometrech. Ve výšce 2 metrů se pak Schiaparelli krátce zastaví před tím, než vypne své motory – a následně spadne volným pádem.

Jakmile bude na povrchu, tak časovač začne řídit zapínání a vypínání vědeckých přístrojů během dvou dní následujících operací – a možná i déle.

Play
$video.data_map.short_description.content
Přistávací manévr modulu Schiaparelli
Access the video

Vědecké aktivity jsou navrženy tak, aby bylo maximálně využito limitované množství energie z baterií. Modul proto bude pracovat v několika blocích, ne kontinuálně – typicky má fungovat šest hodin denně.

Časová sekvence příkazů také zajistí zapnutí vysílače modulu během série fixních slotů, kdy budou odeslána zaznamenaná data na sondy ESA a NASA na oběžné dráze – a ty následně zajistí jejich přenos na Zemi.

Celkem je naplánováno 32 přenosových slotů sondami NASA: osmnáct Mars Reconnaissance Orbiter, osm Mars Odyssey a šest MAVEN. Sonda ESA Mars Express pak uskuteční 14 komunikačních relací.

Related Links