Na pevných základech

Pokud jste se obávali, že půda pod domem nebo silnicí se může propadat, bylo dosud jedinou metodou instalování měřících přístrojů – a pak často měsíců čekání, než byla získána nějaká data.

Dnes je možné podobné problémy odhalit mnohem rychleji, a to díky firmám, které sází na existující data a sledování jejich změn v průběhu času.

Inženýři začali mít před několika lety strach o Maxentiovu baziliku v Římě. Jde o největší z historických budov na Forum Romanum v Římě, která tu stojí prakticky nedotčená od třetího století.

Jenže nedaleko byla zahájena ražba tunelu coby součást budování nové trasy římského metra. Mohou podzemní práce ve spojení s otřesy způsobenými dnešní římskou dopravou způsobit narušení starobylých zdí baziliky?

Město se obrátilo na firmu NHCA (Natural Hazards Control and Assessment), kterou založila skupina geologů a inženýrů při Římské univerzitě.

Po několikatýdenním sledování půdy pod bazilikou přinesl vedoucí projektu Alfredo Rocca dobrou zprávu: „Dospěli jsme k názoru, že situace není tak špatná, stejně jako jsme neobjevili během doby pozorování žádný problém, který by měl mít vliv na strukturu stavby.“

Samozřejmě, když přijde na stabilitu podloží, žádná zpráva není nikdy dobrá. Sesuvy půdy, budování tunelů nebo těžba mohou – kromě jiného – mít vliv na terén, což se pak projevuje v jemných posunech zobrazování staveb, jako jsou přehrady, domy nebo dálnice.

Až domu přitom existovaly jen omezené možnosti získat podrobná data ve chvíli, kdy bylo podezření na pohyby podloží.

To se ale nyní změnilo, uvádí ředitel firmy profesor Paolo Mazzanti, poté co geologové během práce na University of Rome přišli do styku s pokladem v podobě radarových snímků z družic ESA.

Ty byly získané během desítek let misí věnovaných dálkovému průzkumu Země: například družic ERS či Envisat. Ve snímcích je přitom schováno ohromné bohatství informací o tom, jak se mění povrch naší planety. „Je to jako stroj čas,“ vysvětluje Alfredo Rocca. „Tyto archívy ESA nashromáždily za roky budování skutečné poklady.“

Tato nová schopnost ohlédnout se zpět představuje výrazný krok vpřed pro geology. Profesor Mazzanti k tomu poznamenává: „Pokud v minulosti vzniklo podezření na problém, bylo zahájeno měření mající za cíl odhalit jakékoliv drobné pohyby. Typicky bylo třeba čekat dlouhé měsíce, nezřídkakdy i rok, než byla získána odpověď na položenou otázku.“

S pomocí družicových snímků ovšem mohou geologové velmi rychle zjistit, jestli se konkrétní úbočí kopce posunulo – byť jen o malý kousek – v posledních letech. Nebo jestli se podloží pod domem byť nepatrně propadlo.