Největší operace observatoře Gaia od startu a testování

Observatoř Gaia má za úkol provést mapování více než miliardy hvězd, díky čemuž má vzniknout největší trojrozměrná mapa naší Galaxie, Mléčné dráhy. Tak nám Gaia pomůže odhalit skladbu, formování a vývoj naší galaxie – a ještě mnoho dalšího.

Uplynulých 5,5 roku putovala observatoř na dráze, která ji udržovala mimo zemský stín. Na dráze kolem druhého Lagrangeova bodu.

Tento pomyslný bod je 1,5 miliónu kilometrů od Země – čtyřikrát dále než Měsíc – a je úžasným místem, z něhož se dá dělat věda. Protože při pohledu z observatoře jsou Slunce, Země a Měsíc v jednom směru, má v L2 ideální podmínky pro volné sledování většiny oblohy.

Umístění observatoře v blízkosti bodu L2 také zajišťuje tomuto „lovci hvězd“ stabilitu, protože až dosud nikdy nevstoupila do zemského stínu. Díky tomu byla doposud Gaia ušetřena změn teploty nebo výkyvů v infračervené části spektra, které by byly nezbytným důsledkem podobného zatmění Zemí.

Ačkoliv je Gaia na konci své plánované životnost, má stále pohonné látky v nádržích a ještě mnoho práce, kterou může udělat – a tak její mise pokračuje. Jenže její dráha ji měla poprvé přinést do stínu Země. V srpnu a listopadu letošního roku, kdyby nedošlo ke korekci dráhy, by observatoř částečně vstoupila do zemského stínu.

Tato dvě zatmění by vedla k tomu, že by sluneční baterie observatoře Gaia nebyly dostatečně osvětlené – a ta by se v konečném důsledku automaticky vypnula. To by omezilo její stabilitu a zásobování elektrickou energií, což by vedlo k teplotní nestabilitě a následně i mělo vliv na získávání vědeckých dat v následujících týdnech.

Vyhnutí se zatmění

Aby nedošlo k naplnění tohoto černého scénáře, tak operátoři v řídicím středisku ESA plánují provedení „Whiteheadova manévru“, s jehož pomocí se zatmění vyhnou.

Dne 16. července použije Gaia kombinaci svých palubních trysek, které „posunou“ celou observatoř v diagonálním směru – pryč od stínu. A to pomocí speciální techniky známé jako „vektorování tahu“.

„Tuto operaci jsme pojmenovali po našem skvělém kolegovi, Garym Whiteheadovi, který nás bohužel minulý měsíc opustil. Před tím sloužil v letovém řídicím týmu více než jedenáct let,“ uvedl manažer operací observatoře Gaia David Milligan. 

„Tento manévr nám možní změnit dráhu observatoře Gaia, aniž bychom ji natočili. Díky tomu dokážeme zajistit, že sluneční záření neohrozí extrémně citlivý teleskop.“

Nejstabilnější kosmická observatoř

Gaia je neskutečně stabilní sonda. Je mnohem, mnohem stabilnější – a tedy přesnější – než jakékoliv jiné kosmické zařízení, které je dnes v provozu.

„Ve vesmíru dosažení stability nějaký čas trvá,“ vysvětluje David Milligan.

„Protože po změně teploty nebo neočekávaném pohybu může trvat i týdny, než se situace vrátí do normálu, snažíme se maximálně omezit čas, během něhož jsou prováděné speciální aktivity mající vliv na vědecká pozorování.“

„Společně s Whiteheadovým manévrem tak plánujeme uskutečnit některé údržbářské a kalibrační aktivity na komplexních subsystémech observatoře, které bychom museli uskutečnit tak jako tak a které by měly vliv na vědecký program.“

Díky své pozici a bezkonkurenční přesnosti, je observatoř Gaia jednou z nejproduktivnějších kosmických observatoří současnosti. Jen za poslední rok bylo publikováno více než 800 prací, které vychází z jejích pozorování.