Nízkonákladové hodiny pro přistání na Měsíci
Evropské hodiny s přesností na trilióntinu sekundy se připravují k letu na družicích a lunárních sondách.
Ultrapřesný měřič času byl vytvořený malou firmou v Lotyšsku a ESA v něm vidí aplikaci s velkým potenciálem pro použití ve vesmíru.
„Jsme Ferrari v měření času s použitím komponent z traktoru,“ uvádí Nikolaj Adamovič ze společnosti Eventech.
„Poskytujeme extrémní přesnost času za použití spolehlivé a základní elektroniky. Jak je přesná? Jsme s ní schopni měřit čas, za který světlo urazí jeden centimetr.“
Malé a levné hodiny se stávají konkurenceschopným nástrojem pro laserové měření – pokud se spárují s počítačem.
Globálně je už používá více než padesát pozemních stanic, aby přesně určily pozici družice. S jejich pomocí měří čas, který laserový pulz potřebuje na cestu k cíli a zpět.
Firma je už nyní předním světovým dodavatelem měřičů času pro družicové laserové stanice, ale ráda by svoji technologii poslala i do vesmíru.
Odolné radiaci a připravené pro Měsíc
Každá komponenta má nejméně tři vrstvy radiační ochrany. Speciální povlak zajišťuje, že zařízení je odolné proti poškození nebo selhání z důvodu působení kosmické radiace.
ESA se rozhodla, že tyto hodiny pošle na jižní pól Měsíce na ruském přistávacím modulu Luna-27 v roce 2022. Své síly s firmou Eventech nyní spojila britská Neptec UK, aby společně připravily letový exemplář.
Týmy v Neptecu v současnosti pracují na lidaru – laserovém ekvivalentu radaru – coby základní části autonomního přistávacího a navigačního systému, který ESA připravuje pro misi Luna-27.
Hodiny budou měřit přesný čas, který světelným pulzům zabere vrátit se na palubu sondy Luna-27 po odražení se od povrchu v průběhu přistávacího manévru.
„To nám umožní vytvořit trojrozměrnou mapu, s jejíž pomocí vybereme nejlepší místo přistání. Můžeme se tak vyhnout nerovnému terénu nebo velkým balvanům,“ vysvětluje projektový manažer ve firmě Neptec Kerry Sanz.
„Jsme velmi nadšení, protože jde o první ze série misí, které mohou vést k vytvoření stálé základny na Měsíci. A my se na ní přitom podílíme zajištěním bezpečného přistání.“
Tato technologie „Made in Europe“ přitom bude mít přínos i pro nás na Zemi: „Existuje mnoho aplikací v prostředí extrémní radiace, například jaderné elektrárny nebo částicové urychlovače jako Large Hadron Collider,“ doplňuje Nikolaj Adamovič.
Další využití představuje synchronizace času mezi zařízeními skrze optická vlákna, laserovou komunikaci v hlubokém vesmíru a laserovou altimetrii pro sběr trojrozměrných informací o povrchu zemském.
