Nová generace experimentů pro Mezinárodní kosmickou stanici

ESA dostala víc námětů na další kosmické experimenty, než všichni ostatní partneři zapojení do programu kosmické stanice dohromady. To jen podtrhuje vysokou míru evropského zájmu o kosmický výzkum.

Po vydání výzvy v únoru 2014 proběhla nezávislá revize ve spojení s NASA, která se podívala na každý z návrhů z pohledu vědeckého významu, proveditelnosti nebo nezbytnosti využití kosmické stanice pro daný výzkum.

Po revizi z vědeckého hlediska následovala revize hodnotící finanční a provozní omezení, jako je třeba časová náročnost nebo potřeba vybavení. Pro podrobnější analýzu bylo vybráno 31 projektů.

Měnící se kosmonauti

Některé experimenty ze současnosti budou pokračovat i v budoucnu, protože vyžadují zapojení většího počtu kosmonautů. Jde například o monitorování kapacity plic (a jeho proměn). Kosmonautka ESA Samantha Cristoforettiová společně s kolegou z NASA Terrym Virtsem nedávno provedla první „orbitální“ běh pokusu v přechodové komoře stanice. Dalším krokem pokusu přitom bude přidání hélia do dýchané směsi: to proto, aby bylo možné zjistit, proč kosmonauti ve vesmíru vydechují více oxid dusnatý než za běžných podmínek.

V rámci dalšího experimentu bude sledovaný hipocampus kosmonautů: část mozku, která je zodpovědná za navigaci a ukládání vzpomínek. Vědci, kteří experiment připravili, se domnívají, že ve vesmíru se vlivem specifických podmínek tato část mozku zmenšuje, a tak chtějí provést sken mozku před kosmickým letem a po něm.

Stejná oblast mozku je přitom první, která utrpí újmu při Alzheimerově nemoci. Výzkum bude provedený i s cílem lépe pochopit toto onemocnění.

Další experiment je hodně subjektivní a zaměří se na to, jak kosmonauti vnímají čas. Za použití stávajícího hardware včetně přilbového displeje a sluchátek budou kosmonauti žádáni, aby odhadli uplynulý čas. Budou tak studovány změny v jeho vnímání během pobytu ve stavu beztíže.

Biologie

V oblasti biologie experimenty podpoří výzkum pro projekt ESA Melissa. Jeho cílem je vytvoření udržitelného ekosystému, který by mohl vytvářet z odpadu jídlo a kyslík pro kosmonauty.

ESA bude pokračovat ve svém průkopnickém výzkumu v oblasti exobiologie tím, že umístí mikroorganismy a chemikálie na malé platformy, které budou po nějaký čas připojené k vnějšímu plášti stanice. Pak se vrátí zpět na Zemi k analýze. Tyto malé experimenty budou ověřovat teorie týkající se toho, jak se mohl vyvinout a šířit život vesmírem – a také toho, jak se mohou adaptovat na tvrdé podmínky kosmického prostředí.

Kosmická stanice je ideální platformou pro výzkum lidského imunitního systému a proto se mnoho experimentů zaměřuje na to, jak se na molekulární úrovni vypořádávají buňky se stresem plynoucím ze stavu beztíže a kosmické radiace.

Příprava na budoucnost

Vedoucí oddělení zkoumání člověka v ESA Jennifer Ngo-Anh to komentuje: „Jsme potěšeni rozsahem a kvalitou předložených návrhů. Tyto experimenty nám pomohou připravit se na budoucí dlouhodobé mise na Měsíc, Mars a dále.“

Společně s experty ESA nyní vědecké týmy postupně vyladí své experimenty tak, aby splňovaly požadavky pro výzkum na ISS. Jejich kompletní seznam je (v angličtině) k dispozici zde.