Observatoř SOHO slaví dvacet let objevů
Původně to měla být jen dvouletá výprava, ovšem společná observatoř ESA a NASA SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) slaví v těchto dnech dvě desetiletí plodné práce.
Do vesmíru byla vypuštěna 2. prosince 1995, přičemž se vydala do bodu vzdáleného zhruba 1,5 miliónu kilometrů za Zemí ve směru od Slunce. Z tohoto místa má nepřetržitý a ničím nerušený výhled na Slunce.
Opakovaná prodloužení mise umožnily sledovat už téměř dva jedenáctileté sluneční cykly. Díky tomu se observatoř SOHO stala historicky nejdéle sloužícím zařízením monitorujícím z vesmíru Slunce.
Během své průkopnické kariéry získala obrovské množství informací o nitru Slunce stejně jako o jeho horké a dynamicky se měnící atmosféře, slunečním větru nebo slunečních energetických částicích.
Dones jsme na pozorováních ze SOHO závislí v oblasti vlivu kosmického prostředí na naši planetu; hraje kritickou roli při předpovídání potenciálně nebezpečných slunečních bouří. Tyto bouře typicky vznikají v důsledku výronů koronální hmoty (Coronal Mass Ejections, CME), při nichž se miliardy tun elektrizovaného plynu vydávají ze Slunce do okolního prostoru rychlostí miliónů kilometrů za hodinu.
Pokud by Země ležela ve směru proudění CME, byla by naše planeta cílem výrazných geomagnetických bouří, které mohou poškozovat družice, narušovat telekomunikace, ohrožovat kosmonauty a způsobit výpady v přenosové soustavě.
Observatoř SOHO dosud studovala více než dvacet tisíc CME, přičemž u každé určila místo vzniku na sluneční polokouli otočené ke Slunci, určila rychlost a především směr. To nám poskytuje varování tři dny před bouří, což je dostatečná doba pro přijetí preventivních opatření na Zemi.
„SOHO je unikátním zdrojem, který je kriticky důležitý pro zkoumání kosmického počasí a zvyšování kvality jeho předpovědí,“ vysvětluje projektový vědec v ESA a manažer mise SOHO Bernhard Fleck.
„Pomáhá nám lépe pochopit CME a nabízí unikátní možnost dálkového průzkumu oblastí, které představují spojnici mezi naší hvězdou, naší planetou a zbytkem Sluneční soustavy.“
Kromě zkoumání toho, jak funguje Slunce, je SOHO největším objevitelem komet v historii astronomie. Má za sebou nález více než 3000 těchto ledových světů – ovšem jen krátce před tím, než svoji pouť skončily po střetu se sluneční výhní.
„Jsem velmi šťastná, že jsem se na této fantastické misi mohl podílet více než dvacet let jako část týmu neuvěřitelně talentovaných a zapálených techniků a vědců. A to ve spolupráci průmyslového sektoru, NASA, ESA a výzkumnými laboratořemi a univerzitami na celém světě,“ dodává Bernhard Fleck.
„Smekám klobouk před techniky a vědci, kteří navrhli a postavili tuto trvanlivou observatoř s jejím úžasným přístrojovým vybavením. A stejně tak před svými kolegy, kteří ji už roky provozují, analyzují data a učí nás, co nového jsme zjistili z naměřených dat.“
„Dosud jsme zažili fantastickou jízdu, ale zcela jistě dosud není za námi.“
