Oslava roku u komety

Byl to dlouhá cesta, která čekala na Rosettu po startu v roce 2004 a na které se sonda vrátila k Zemi, zavítala k Marsu a proletěla kolem dvou asteroidů. Na jejím konci na ni čekal 6. srpna 2014 přílet k cílové kometě. V následujících měsících se mise stala nejen první, která vstoupila na dráhu kolem komety, ale také první, které vysadila přistávací modul – Philae – na její povrch.

Týmy řídicí misi musely překonat celou řadu problémů, když se učily pohybovat v nepředvídatelném – a často nehostinném – prostředí. Sonda na oplátku ovšem získala neuvěřitelné množství dat: od struktury interiéru komety přes její dramatický povrch až po obklopující oblak prachu, plynu a plazmy.

„Mise je z vědeckého hlediska zcela průkopnickou. Každý den nalézáme něco nového, co jsme dosud neznali – a snažíme se to pochopit,“ vysvětluje projektový vědec mise Rosetta Nicolas Altobelli.

„Rok pozorování v bezprostřední blízkosti komety nám poskytl bohaté informace o ní – a už nyní se těšíme na další rok pozorování, který je před námi.“

Mezi nejdůležitější zjištění sondy patří objev, že vodní páry u komety mají jinou „příchuť“, než pozemské oceány. Díky tomu znovu oživla debata o možné roli komet a asteroidů při dopravě vody na naši planetu v počátcích její historie.

První objev molekulárního dusíku u komety zase poskytl důležité informace o teplotách prostředí, v němž se kometa zrodila. Molekulární dusík byl totiž běžným v době, když se formovala Sluneční soustava, ale zároveň vyžaduje velmi nízké teploty, aby zůstal „uvězněný“ v ledu. Měření Rosetty tak podporují teorii, že komety pocházejí z chladného a vzdáleného Kuiperova pásu.

Data získaná Rosettou a modulem Philae během jeho sestupu na povrch zase umožnila stanovit, že kometární jádra nejsou magneticky aktivní – alespoň ne z globálního pohledu.

Ačkoliv se zdá, že magnetické pole hrají důležitou roli v pohybu malých magnetizovaných částic prachu při zrodu Sluneční soustavy, měření z Rosetty a Philae ukazují, že nadále nehrály významnou roli poté, co se shromáždily do větších útvarů o velikosti jednotek až desítek metrů.

A to je jen několik z myriád příkladů vědeckých objevů, pod nimiž je podepsána Rosetta. Většina z nich přitom pochází z interpretace dat získaných na počátku aktivit u komety. Jinými slovy: hromady dalších dat zatím na zpracování čekají.

Nyní se kometa a sonda společně blíží do perihélia, což je místo, kde se na své oběžné dráze s periodou 6,5 roku nejvíce přibližují ke Slunci. Ve čtvrtek 13. srpna budou jen 186 miliónů kilometrů od Slunce: to je zhruba třetina vzdálenosti oproti té, ve které se loni v srpnu potkaly.