Pátrání po životě na prapodivných místech
Minulý rok vyzvala ESA školáky k tomu, aby se trochu povrtaly v hlíně a pokusily se objevit žížaly a jiný podzemní život. Stejný úkol přitom dostali kosmonauti ESA v rámci podzemního výcvikového kurzu CAVES, který proběhl v jeskyních na italské Sardinii. Těm se přitom podařilo objevit nová místa výskytu známých forem života stejně jako některé vzácné druhy.
V rámci experimentu „Chyť brouka!“ se děti učily procedury pro odběry vzorků, rozpoznávání druhů a vyhodnocování biodiverzity v půdě. Výsledky byly následně uložené do on-line databáze, čímž vznikl přehled o ekosystémech z míst, kde studenti prováděli pokusy.
Během experimentu CAVES 2013 kosmonaut ESA Paolo Nespoli pracoval společně s jeskynním biologem a tvůrcem experimentu Paolem Marciou z University of Sassari na průzkumu oblasti hned za vstupem do jeskyně Sos Jocos.
Access the video
Na čtverci s délkou hrany 20 centimetrů oba Paolové nalezli a katalogizovali 25 druhů, čímž tuto oblast na stupnici zemské biodiverzity zařadili na 0,85 z 1. Přitom všechny druhy žily totálně bez slunečního záření. Celkem se podařilo nalézt 124 jedinců, což odpovídá hustotě osídlení tři miliardy na čtvereční kilometr!
Jedním z 25 identifikovaných druhů je vzácnýAlpioniscus thanit, který v této jeskyni nebyl dříve zaznamenán. Objevený byl přitom teprve nedávno, v roce 2009. Pravděpodobně se přitom vyskytuje právě a jen na ostrově Sardinie, ovšem vypadá to, že je aktivnějším cestovatelem, než jsme se dosud domnívali.Alpioniscus thanit je jediným zástupcem svého druhu, který žije v jeskyních a nad povrchem: zdá se, že jsou schopni přesunovat se z jeskyně do jeskyně pod povrchem. Živočich podobný vši je jen zhruba 6 milimetrů dlouhý a je tak vzácný, že ho nejde nalézt ani v identifikačních brožurách do terénu.
Během experimentu CAVES 2013 ale kosmonauti našli více, než jen vzácné druhy. Například broukActenipus pipiaije k nalezení pouze ve skandinávských jeskyních. Díky odběru mají nyní vědci k dispozici tři vzorky od jednoho druhu, a tak mohou provést DNA analýzy, aby ho dokázali lépe zařadit do evolučního stromu.
Další 4 mm dlouhý nalezený stejnonožec náleží ke stejnému novému druhu objevenému osobně Paolem Marciou před třemi lety. Díky práci kosmonautů tak nyní může být tento druh popsán a brzy získá své vědecké označení.
Chcete si užít zábavu při pátrání po životě a výuce o biologii Země, zatímco si pořádně umažete ruce? Sledujte Paola a Paola během experimentů a následně si detaily pokusů pro vaši třídu stáhněte z internetu. Kdo ví, co všechno dokážete nalézt.
