Poslední pohled na družici Sentinel-2A

Stalo se tak v prostorách firmy IABG v Mnichově, kde družice od loňského září procházela intenzivním testováním. Manažeři mise zároveň přítomné informovali o stavu projektu.

„Mám úsměv na rtech, protože jsme velmi blízko dokončení testů družice Sentinel-2A,“ komentuje Michael Menking z firmy Airbus Defence and Space. Ta jako hlavní kontraktor a stojí v čele konsorcia, které satelit vytvořilo.

„Všechny testy prokázaly, že je družice správně připravena a že se chová tak, jak jsme předpokládali. Zbývají nám jen dva poslední testy, a pak ji můžeme odeslat na kosmodrom.“

Evropskému programu monitorování životního prostředí GMES/Copernicus dodá Sentinel-2A „barevné vidění“. Nabídne snímky ve vysokém rozlišení a novátorské multispektrální kapacity. Díky záběru širokému 290 km a častým opakovaným přeletům nabídne Sentinel-2A pohled na proměny zemského pokryvu s bezprecedentním detailem a přesností.

Informace z této mise pomohou zlepšit zemědělské praktiky, monitorování lesů, detekovat znečištění jezer nebo pobřežních vod, budou se podílet na mapování katastrof a celé řadě dalších aplikací.

„Mise Sentinel-2 je důležitá pro klíčové společenské výzvy jako je potravinová bezpečnost pro narůstající populaci nebo klimatické změny,“ uvádí ředitel programů dálkového průzkumu Země v ESA Volker Liebig.

Služby systému GMES/Copernicus se budou dotýkat širokého spektra aktivit, ovšem Reinhard Schulte-Braucks v Evropské komise se zaměřuje na aplikace na poli veřejného zdravotnictví.

„Už nyní podporujeme opatření proti šíření malárie v Africe a doufáme, že s daty z mise Sentinel-2 si povedeme ještě lépe,“ uvádí Reinhard Schulte-Braucks.

A uvedl další příklady toho, jak družice bude poskytovat informace o faktorech životního prostředí, které mají vliv na počet a životní cykly komárů. To pak bude mít vliv na prognózy vývoje v oblastech malárií ohrožených.

Markus Probeck z německé geoinformační služby GAF-AG vyzdvihuje zlepšené pokrytí Sentinelu-2, což je zvláště užitečné v případech tropických deštných lesů, nad nimiž je trvalá oblačnost. Sledování zemského pokryvu jako je třeba rozšiřování osídlení nebo předpovědi výnosů plodin také bude těžit z častějších aktualizací dat.

„V předchozích projektech mi trvalo sedm let, než jsem získal úplné pokrytí Gabonu snímky prakticky bez oblačnosti,“ dodává Markus Probeck. „Ovšem s misí Sentinel-2 budeme schopni získat kompletní bezoblačné fotografie každý rok nebo dva – a možná i rychleji.“

Družici Sentinel-2A nyní čekají závěrečné ověřovací testy před tím, že ji revize QARB (Qualification and Acceptance Review Board) doporučí k odeslání na evropský kosmodrom v Kourou (stát Francouzská Guayana). Stát se tak má 19. dubna – a na 12. června se připravuje start.