Přelomový rok pro evropské mise dálkového průzkumu Země

Porozumět tomu, jak Země pracuje a způsobům, jak přírodní procesy odpovídají na globální klimatické změny, je zásadní vědeckou výzvou dnešních dnů. Mise ESA z kategorie Earth Explorer jsou vyvíjeny jako přímá odpověď na tyto výzvy, kdy vědecká komunita vyžaduje zcela nový přístup k otázkám pozorování Země z vesmíru.

Základní principy navrhování, vývoje a řízení misí v těsné spolupráci s vědeckou komunitou poskytují nástroj, se kterým můžeme na naléhavé otázky týkající se planety Země odpovídat tak efektivně, jak jen to je možné. Navíc, tyto adresné požadavky vědců jsou základem pro vývoj nových aplikací využívajících data z pozorování Země.

Tento uživateli řízený přístup dosud přispěl k realizaci šestice družice řady Earth Explorer, přičemž tři z nich se chystají ke startu v letošním roce a dalších šest konceptů bude prezentováno vědecké komunitě příští týden v Lisabonu (Portugalsko). Šest kandidátských misí následně projde výběrovým řízením předtím, než se budou posunuty do další fáze vývoje.

První letošní start v rámci programu Earth Explorer bude gravitační mise ESA pojmenovaná GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer), která je po odkladu z loňského roku zaviněného technickým problémem na ruské nosné raketě připravována k březnovému startu. GOCE bude mapovat globální proměnné v gravitačním poli s extrémním rozlišením a přesností. To je kritické pro získání přesných měření cirkulace oceánů a stoupání mořské hladiny, kteréžto fenomény jsou dotčené změnami klimatu.

Jako další přijde na řadu mise SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) s červencovým plánovaným startem. V současné době je družice umístěna v hangáru firmy Thales Alenia Space v Cannes (Francie). Po vypuštění bude SMOS dodávat data, která nám dosud z globálního měřítka chybí: o rozložení solí v půdách i oceánech. Tato data jsou klíčová pro další rozšíření našich znalostí koloběhu vody a jeho podílu na tvorbě počasí, na předpovídání extrémních klimatických událostí stejně jako na sezónních předpovědích klimatu.

Před koncem roku 2009 bude vypuštěna ještě „ledová mise“ ESA pojmenovaná CryoSat-2. Tání světových ledovců je realitou, přičemž družice CryoSat-2 byla navržená k přesnému měření probíhajících změn v tloušťce ledovců nacházejících se na oceánech stejně jako na pevninách. Toto pomůže vysvětlit vazby mezi úbytkem polárního ledu, růstem hladiny moře a klimatickými změnami.

Je plánováno, že tyto po těchto startech budou následovat v roce 2010 další dvě družice z řady Earth Explorer, a to Atmospherics Dynamics Mission ADM-Aeolus a Swarm.

ADM-Aeolus bude první kosmickou misí měřící pohyby větru z globálního pohledu. Zlepší přesnost numerických modelů předpovědi počasí a posune naše chápání dynamiky atmosféry a procesů důležitých pro klimatické změny a modely klimatu. Swarm zase poskytne vysoce přesná měření týkající se síly a směru pozemského magnetického pole.

Poté, na rok 2013, je plánovaný start mise EarthCARE (Earth Clouds, Aerosols and Radiation Explorer). Družice EarthCARE je odpovědí na potřebu lepšího pochopení vazeb mezi mraky, zářením a aerosolovými procesy plus jakou hrají roli v regulaci klimatu.

Coby součást skutečnými potřebami řízeného přístupu k realizaci vědeckých a výzkumných výprav určených k dálkovému pozorování Země, právě skončilo dvouleté vyhodnocování šesti nových projektů. Ve dnech 20. a 21. ledna se více než 250 klíčových členů vědecké komunity sejde v Lisabonu (Portugalsko) k setkání Earth Explorer User Consultation Meeting, aby zhodnotilo přínos těchto šesti zvažovaných koncepcí:

A-SCOPE – pozorování oxidů uhlíku v atmosféře s cílem lepšího pochopení uhlíkového cyklu.

BIOMASS – pozorování globální lesní biomasy pro lepší pochopení uhlíkového cyklu.

CoReH2O – globálního pozorování sněhu a ledu pro lepší porozumění koloběhu vody.

FLEX – sledování fotosyntézy s cílem lepšího pochopení koloběhu uhlíku.

PREMIER – pozorování složení atmosféry pro lepší pochopení chemických a klimatických vazeb.

TRAQ – pozorování složení troposféry po důkladnější pochopení kvality vzduchu.

Po setkání a s ohledem na názor vědecké komunity vybere Programová rada ESA pro pozorování Země až tři mise pro realizaci studie proveditelnosti – což je další krok v implementačním cyklu. Po realizaci studie se ESA rozhodne pro jednu finální družici, což bude sedmá mise z řady Earth Explorer s datem startu kolem roku 2016.

Díky souběhu letošního startu tří družic z řady Earth Explorer, výběru až tří nových misí pro postup do další fáze realizace a probíhajícímu vývoji tří satelitů Earth Explorer bude rok 2009 představovat velkou výzvu pro celý program dálkového průzkumu Země vedený pod patronací ESA.