Přistání! Výsadkový modul Philae sondy Rosetta dosáhl komety
Mise ESA Rosetta hladce vysadila modul Philae na kometě. Stalo se tak poprvé v historii, co se něco podobného podařilo.
Po napjatém očekávání během sedmihodinového sestupu k povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko byl na Zemi přijatý signál potvrzující úspěšné dosednutí 12. listopadu v 16:03 h (17:03 h středoevropského času).
Potvrzení přinesla mateřská sonda Rosetta, která zprostředkovala předání signálu na Zemi. Její vysílání zachytily současně pozemní stanice ESA v Malargüe (Argentina) a stanice NASA v Madridu (Španělsko). Signál okamžitě zpracovaly a potvrdily střediska ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu a DLR LCC (Lander Control Centre) v německém Kolíně nad Rýnem.
První data z přístrojů pak okamžitě putovala do střediska PSONC (Philae Science, Operations and Navigation Centre), které provozuje francouzská kosmická agentura CNES v Toulouse.
„Naše ambiciózní mise Rosetta si zajistila místo v historických knihách: nejde jen o to, že jako první začala putovat souběžně s kometou, ale také a především o úspěšnou dopravu přistávacího modulu na její povrch,“ poznamenal generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain.
„Díky Rosettě otevíráme dveře, za nimiž jsou odpovědi na původ planety Země stejně jako na naši budoucnost. Dnes dokázala ESA a její partneři zapojení do projektu Rosetta něco zcela výjimečného.“
„Po více, než deseti letech putování vesmírem nyní provádíme analýzy nejstarších pozůstatků formování naší Sluneční soustavy,“ uvádí ředitel ESA pro vědu a robotický průzkum Alvaro Giménez.
„Desítky let příprav položily základy k dnešnímu úspěchu. Rosetta mění prakticky vše v oblasti kometárních věc a kosmického průzkumu.“
„Opravdu jsme si oddechli poté, co jsme se bezpečně dostali na povrch komety. A to zvláště kvůli výzvám, jimiž jsme čelili ve vztahu ke stavu přistávacího modulu,“ doplnil manažer výsadkového modulu Philae v DLR Stephan Ulamec.
„V nejbližších hodinách se dozvíme kde přesně a jak jsme přistáli. A budeme se snažit zjistit co nejvíce informací, co bude jen možné z povrchu tohoto fascinujícího tělesa.“
Meziplanetární sonda Rosetta byla vypuštěna do vesmíru 2. března 2004. Urazila 6,4 miliardy kilometrů napříč Sluneční soustavou, než 6. srpna 2014 dorazila k cílové kometě.
„Cesta přitom představovala jednu velkou provozní výzvu, která vyžadovala inovativní přístup, přesnost a obrovské zkušenosti,“ poznamenal ředitel pilotovaných letů a operací v ESA Thomas Reiter.
„Tento úspěch je důkazem našeho vynikajícího týmového ducha a unikátních znalostí týkající se řízení kosmických těles, které ESA nasbírala v uplynulých dekádách.“
Přistávací oblast pojmenovaná Agilkia se nachází na vrcholu menšího ze dvou spojených kometárních jader. Vybraná byla jen šest týdnů před výsadkem, a to na základě snímků získaných ze vzdálenosti 30 až 100 km od komety. Už první snímky ukázaly, že kometa je svět pokrytý balvany, útesy, příkrými srázy a hlubokými jámami; s proudy plynu a prachu tryskajícími z povrchu.
Po sestupu na dráhu ve vzdálenosti 10 km nad kometou k provedení detailních studií vybrané přistávací oblasti, se Rosetta přesunula do větší vzdálenosti. Zde zahájila přípravu na vypuštění modulu Philae.
V noci před přistáním bylo provedeno pět kritických rozhodnutí o pokračování či nepokračování operace. Ty postupně hodnotily různé aspekty připravenosti před oddělením společně stejně jako třeba schopnost sondy Rosetta provést klíčový manévr posílající modul na cestu ke kometě.
Uvolnění modulu bylo potvrzeno v 9:03 h GMT (10:03 h středoevropského času), když se Rosetta i Philae nacházely 22,5 km od středu komety. Během následujícího sedmihodinového sestupu, který byl provedený bez asistence jakýmikoliv pohonnými systémy či bez řízení, pořizoval Philae snímky a zaznamenával informace o okolním prostředí.
„Jednou z největších nejistot spojenou s dopravou modulu na povrch byla pozice sondy Rosetta v okamžiku vypuštění. Tu totiž mohla ovlivnit aktuální aktivita komety. Nepřesná pozice by přitom znamenala vyslání modulu na nepřesnou sestupovou dráhu,“ vysvětluje manažer operací Rosetty v ESA Sylvain Lodiot.
„Navíc jsme tyto manévry uskutečňovali v prostředí, které se teprve učíme poznávat a které je 510 miliónů kilometrů od Země.“
K dosednutí mělo dojít rychlostí zhruba 1 m/s, přičemž tříbodový podvozek měl absorbovat energii dopadu tak, aby se modul neodrazil. Následně se měly speciální vrtáky na podvozkových nohách zavrtat do povrchu komety.
Během závěrečných testů modulu krátce před odhozením byl detekovaný problém s malým tryskovým motorem na jeho horní stěně. Motor byl určený k „přidržení“ Philae na povrchu po dobu práce vrtáků stejně jako při vystřelení dvojice harpun, které měly modul na kometě také zajistit. Přesné podmínky přistání – včetně toho jak si vedl inkriminovaný tryskový motor – jsou nyní analyzovány.
První snímky povrchu komety budou odvysílány na Zemi bezprostředně po přistání, přičemž budou k dispozici v několika nejbližších hodinách.
Access the video
Po dobu následujících 2,5 dne bude přistávací modul realizovat svoji vědeckou náplň, a to za předpokladu, že palubní baterie budou v dobrém stavu. Teoreticky může dojít i na prodloužení vědecké části mise, a to za předpokladu, že se podaří dobít s pomocí slunečních baterií sekundární akumulátory. Tato prodloužená část mise by mohla trvat až do března 2015. V té době se kometa už příliš přiblíží ke Slunci a přistávací modul se začne přehřívat, což znemožní pokračování jeho provozu.
K vrcholům primární mise Philae na kometě bude patřit plný panoramatický pohled na místo přistání včetně jeho části zobrazené ve 3D, snímky povrchu přímo pod modulem pořízené ve vysokém rozlišení, analýza složení povrchových materiálů na kometě a odběr vzorků z hloubky až 23 cm, přičemž tyto budou analyzovány v palubní laboratoři.
Přistávací modul bude také měřit elektrické a mechanické charakteristiky povrchu. Navíc budou mezi modulem Philae a mateřskou sondou vysílané nízkofrekvenční rádiové signály: budou procházet skrze kometární jádro, čímž nám pomohou zmapovat jeho vnitřní strukturu.
Detailní povrchová měření realizovaná modulem Philae přímo na povrchu pomohou doplnit a kalibrovat dálková pozorování uskutečňovaná sondou Rosetta a zahrnující celou kometu.
„Rosetta se pokouší zodpovědět velké otázky týkající se historie naší Sluneční soustavy. Jaké byly podmínky při jejím vzniku, stejně jako jakým způsobem se v prvopočátku vyvíjela. Jakou hrály právě komety roli při tomto vývoji? A jak vůbec komety fungují?“ doplňuje projektový vědec mise ESA Rosetta Matt Taylor.
„Dnešní úspěšné přistání je bezpochyby třešničkou na dortu veleúspěšné mise, ale už teď hledíme vpřed na další fáze této přelomové mise. Kometu totiž budeme doprovázet na její cestě kolem Slunce dalších třináct měsíců, kdy budeme sledovat změny její aktivity a vývoj povrchu.“
Zatímco modul Philae zahájil studium komety z bezprostřední blízkosti, musela samotná Rosetta změnit svoji trajektorii letu. Modul totiž vypustila na kolizní dráze s kometou, přičemž nyní se bude postupně do 6. prosince vracet na svoji pozici ve vzdálenosti 20 km.
Jak se v příštím roce stane kometa aktivnější, Rosetta se bude muset ještě více stáhnout, aby nebyla poškozena. Přesto je plánována série krátkých průletů – některé jen 8 km od jádra – které nám mají pomoci zmapovat aktivitu tělesa.
Kometa se nejvíce přiblíží ke Slunci 13. srpna 2015, a to na vzdálenost 185 miliónů kilometrů. Což je přesně mezi oběžnými drahami Země a Marsu. Až do konce roku 2015 přitom bude Rosetta kometu sledovat a pozorovat, jak její aktivita během vzdalování se od Slunce slábne.
„Byla to extrémně dlouhá a náročná cesta, která nás dovedla až k dnešní životní události. Absolutně ale stála za to. Budeme pokračovat v tomto úspěšném příběhu velkého vědeckého dobrodružství, které slibuje přinést revoluci do našeho chápání komet,“ uvádí letový manažer mise Rosetta v ESA Fred Jansen.
