Průzkum moří prováděný z vesmíru
Ve Středozemním moři prochází zkouškami podmořský robot, který byl vytvořený pro to, aby pomáhal co nejlépe připravit kosmonauty na stav beztíže. Jednoho dne by přitom podobní sofistikované roboti mohli provádět na mořském dně složité úkony: od vyhledávání černých skříněk havarovaných letadel přes těžbu minerálů až po údržbu míst s historickými vraky lodí.
Na kosmických stanicích postupně roste význam robotů. Když kosmonauti potřebují provést nějaké menší opravu, je velmi pravděpodobné, že jim náhradní díly podá mechanický manipulátor.
Ovšem spolupráce týmu člověk-robot ve stavu beztíže může být složitá. Pokud není kosmonaut na spolupráci odpovídajícím způsobem připravený, může se stát, že podávaný předmět prostě „odpluje“ pryč.
Takže když se ESA rozhodla postavit robotického asistenta, uvědomovala si zároveň potřebu vytvoření odpovídajícího výcvikového zařízení – aby bylo vše nachystáno a nacvičeno ještě před startem ze Země.
ESA ve spolupráci s výrobcem, firmou Thales Alenia Space, proto zhotovila výcvikový exemplář robota, který je nazvaný EWT (Eurobot Wet Model). Ve cvičném bazénu dovoluje kosmonautům získat zkušenosti se spoluprací s roboty ve stavu beztíže.
Na pomoc pak přišla i italská společnost Graal Tech, která má zkušenosti s výrobou robotických manipulátorů. Výsledný robot má trojici končetin, přičemž každá z nich může být použita jako „noha“ nebo jako „ruka“.
Následně byl robot vybaven plováky. „Na každou paži jsme museli přidat opravdu hodně ‘tuku’,“ uvádí Alessio Turetta z Graal Tech. „Takže na konci vypadal jako panák Michelin.“
Tato úprava sice vytvořila robota s neutrálním vztlakem, ale zároveň znamenala, že je s ním obtížné manévrovat.
„Jako by měl nadváhu,“ komentuje Alessio Turetta. „Jeden končetina třela o druhou.“
Aby se tento problém vyřešil, bylo rozhodnuto změnit způsob pohybu. Robot tak neplave, ale pohybuje se „krabí chůzí“, čímž jeho paže získaly tolik potřebný prostor. A fungovalo to: robot je od té doby používaný kosmonauty během výcviku v bazénu střediska ESA EAC (European Astronaut Centre) v německém Kolíně nad Rýnem.
Z vesmíru pod hladinu oceánu
Práce na kosmických projektech přivedla firmu k tomu, aby se začala zabývat oceány. Poté, co skončil projekt s ESA, tak společnost Graal Tech pokračovala ve využívání svých znalostí pro podmořské projekty.
Většina stávajících podmořských robotů je hydraulických. Což sice nabízí dostatečnou sílu, ale na druhou stranu jen velmi malou citlivost. Robot od Graal Tech je elektricky řízený a navíc právě s výhodou přesně cílených pohybů.
„Zjistili jsme, že naše robotická technologie pro kosmonauty ESA je dost dobrá ke komercionalizaci,“ vysvětluje Alessio. A s pomocí financí od Evropské komise se to skutečně podařilo.
Jeden z prvních požadavků přišel od profesora robotiky na italské Janovské univerzitě Guiseppeho Casalina. Chtěl prototyp robota, který by mohl jednoho dne pátrat na mořském dně po archeologických objektech nebo třeba černých skříňkách z havarovaných letadel.
Zamlouvaly se mu přitom elektrické paže robota EWM, protože mají vysokou schopnost uskutečňovat přesné úkony – a přitom mají i dostatečnou sílu.
