První družice ESA se jmenovala COS-B
Před čtyřiceti lety byla vypuštěna družice COS-B, což bylo první těleso, které se dostalo do vesmíru pod hlavičkou nově vytvořené Evropské kosmické agentury (ESA). Stalo se tak 9. srpna 1975.
COS-B byla první evropská mise mající za úkol studovat zdroje záření gama, která navíc byla zcela dedikována jedinému experimentu. Koncept pokládající základ pro COS-B byl poprvé předložený evropskou vědeckou komunitou v polovině šedesátých let minulého století a za své jej přijal vědecký a technický výbor organizace ESRO (European Space Research Organisation) v roce 1969.
„Úkolem mise bylo zmapování oblohy, zvláště pak Mléčné dráhy, v oblasti gama záření s energií větší než 50MeV. Podobné záření vzniká poté, co se kosmické paprsky (relativistické protony a elektrony) střetávají s mezihvězdným médiem, světlem hvězd a magnetickým polem,“ vysvětluje bývalý projektový vědec mise COS-B v ESA Brian Taylor.
„Cílem bylo pátrání po místech, kde mohou být tyto částice urychlované na relativistické rychlosti. Jakmile jsou nabité, tak jejich směr příletu k Zemi nemá žádný vztah s místem jejich původu, protože trajektorie letu jsou ovlivněné mezihvězdným magnetickým polem, které je pak směřuje na nás.“
„Mise COS-B byla unikátní v tom, že nesla přístroj navržený v polovině šedesátých let a odsouhlasený k letu výborem ESRO v roce 1969. Do té doby nesly družice ESRO kolem sedmi odlišných přístrojů, ale COS-B jen jediný: obrazně řečeno tak měla všechna vajíčka v jednom košíku.“
„A nešlo o jedinou výzvu: nalezené gama paprsků mezi stonásobně početnějšími nabitými částicemi kosmického záření by se dalo přirovnat k pověstnému hledání jehly v kupce sena,“ doplňuje Brian Taylor.
Vývoj družice začal v únoru 1972. Hlavním kontraktorem projektu byla německá firma MBB Ottobrunn, přičemž dodavatelé projektu byli z Belgie, Dánska, Španělska, Francie, Itálie, Nizozemska a Velké Británie. Přístroj pro studium záření gama byl navržený a postavený konsorciem pěti institucí z Německa, Nizozemska, Francie a Itálie.
Družice COS-B byla vypuštěna pro ESA na palubě nosné rakety Thor Delta 2913 z Western Test Range v Kalifornii dne 9. srpna 1975. Měla plánovanou aktivní životnost jeden rok s dostatečnými zásobami a konstrukční rezervou pro další rok práce. Nakonec ale satelit úspěšně fungoval šest let a osm měsíců před tím, než byl 25. dubna 1982 vypnut.
Analýza získaných dat a vytvoření vědeckého archívu bylo dokončeno v roce 1985, deset let po startu. Během své práce zvýšila družice COS-B objem vědeckých dat o záření gama přicházejícím z vesmíru více než 25násobně! Mezi vědecké výstupy patří i registr 2CG Catalogue, v němž je zaznamenáno zhruba 25 zdrojů záření gama, a také první mapa zdrojů záření gama v Mléčné dráze. Družice také pozorovala rentgenový binární systém Cygnus X-3 a první aktivní galaktické jádro v oblasti gama 3C 273.
