Skončila letní škola dálkového průzkumu Země

Studenti, povětšinou doktorandi a mladí postgraduální vědci, docházeli na každodenní přednášky pokrývající témata od dálkového průzkumu Země přes modelování zemských systémů až po asimilaci dat.

Vedoucí datové divize v Evropském středisku pro střednědobé předpovědi počasí Jean-Noël Thépaut měl například přednášku o použití družicových dat při tvorbě numerických modelů počasí.

„Na letním kurzu měli studenti jedinečnou příležitost setkat se s vědci z oblasti dálkového průzkumu Země,“ uvedl.

„Ve vědě potřebujeme čerstvou krev, takže je velmi důležité, aby se studenti setkávali s lidmi, kteří pracují přímo v terénu.“

Irene Garonnaová, která začíná svá doktorandská studia v oblasti dálkového průzkumu Země na University of Zurich, konstatovala, že letní škola jí dala solidní základy pro její výzkumné aktivity.

„Byla tu pokrytá široká paleta témat,“ uvedla. „Každý přednášející byl přitom skutečně velmi informativní ve své specializaci.“

Pro Ionuta Cipriana Iacoba, studenta prvního ročníku doktorandského studia na University of Babes-Bolyai v Cluj-Napoca (Rumunsko), byly zase velmi užitečné prezentace týkající se klasifikace městské zástavby. Prohlásil, že účast na přednáškách mu dala mnohem více jistoty v jeho znalostech.

Po přednáškách měli studenti možnost zúčastnit se praktických cvičení. Během nich zpracovávali na počítačích data získaná dálkovým průzkumem Země.

Přednášející i studenti také měli možnost diskutovat o současném stavu věd a aplikací souvisejících se Zemí – včetně jejich dopadu na společnost. Toto pomůže studentům správně zařadit to, jak jejich konkrétní pole působnosti zapadá do širšího vědeckého či společenského kontextu.

Každý večer pak studenti prezentovali ostatním výsledky své práce. Na závěrečném ceremoniálu letní školy byly nejlepším z nich uděleny ceny. Mezi vítězi byl Ruggero Giuseppe Avezzano z Itálie za svoje představení ropného znečištění a Philipp Rastner ze Švýcarska za svoji inventuru ledovců v Grónsku. Oceněná byla i Elizabeth Wongová z USA za studii týkající se teploty povrchové vrstvy mořské vody.

„Bylo to fantastické – mít možnost setkat se se zkušenými instruktory a účastníky z celého světa,“ doplňuje postdoktorandka Erin Hestirová z programu Dálkový průzkum Země pro životní prostředí při australském Vědecké a průmyslové výzkumné organizaci.

Sama v současné době pracuje s archivovanými daty z přístroje MERIS, která nashromáždila družice ESA Envisat, aby vyhodnotila vodní ekosystémy v Austrálii. Protože tato země právě prošla vleklým obdobím sucha, roky archivovaných dat se ukazují jako užitečný nástroj pro sledování vodních zdrojů před ním, v jeho průběhu i po něm.

Stejně tak se těší na nadcházející starty družic Sentinel, které jsou vyvíjené v rámci evropské iniciativy GMES (Global Monitoring and Environment Security). Ty mají zajistit kontinuitu dat při monitorování pevninských zdrojů vody.