Skutečně Evropa vysychá?
Právě končící zima byla druhou nejteplejší v historii Evropy. Většina jižní a západní Evropy byla v důsledku této mimořádně suché a teplé zimy zasažena výraznými anomáliemi z hlediska půdní vlhkosti. Ukazují to data z mise ESA SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity), která je používána k monitorování úrovně vlhkosti v půdě (nejen) v Evropě.
Podle služby CCCS (Copernicus Climate Change Service) byla mezi prosincem 2022 a únorem 2023 průměrná teplota 1,4 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020. Zvláště v únoru 2023 zásluhou vysokých teplot kombinovaných s nedostatkem srážek zažívala západní a jižní Evropa nadprůměrně suché období. Některé oblasti pak zaznamenaly rekordně nízké úrovně půdní vlhkosti.
Níže prezentované mapy využívají data z mise ESA SMOS, která provádí globální měření půdní vlhkosti. Srovnání nabízí jasný obrázek dávající představu o závažnosti sucha, které postihlo střední a západní Evropu v roce 2023.
Dopady sucha jsou zvláště viditelné ve Francii, Španělsku, Velké Británii a severní Itálii, kde vznikají problémy s dodávkami vody, v zemědělství nebo produkci energie.
Družice SMOS nese moderní interferometrický radiometr, který získává snímky „teploty jasu“. Tyto snímky jsou následně každé tři dny využívané k vytváření globálních map vlhkosti půdy, přičemž se dosahuje přesnosti čtyři procenta při prostorovém rozlišení 50 km.
Většina západní Evropy se potýká s podprůměrnou vlhkostí půdy, která je v mnoha oblastech 4 procenta pod průměrem. V některých místech Španělska nebo Turecka pak dokonce 8 procent pod průměrem.
Zatímco vegetace a úroda jsou teprve na začátku vegetačního období a nejsou dosud zásadním způsobem ovlivněné, tak při zachování stávajícího stavu se situace může v následujících měsících stát kritickou. Bude stačit, když vysoké teploty a nízké srážky přetrvají po zbytek letošního jara.
SMOS je jednou misí ESA programu Earth Explorer. Ty tvoří vědecký a výzkumný prvek programu Žijící planeta (Living Planet). Za více než třináct let na oběžné dráze SMOS nejenže překonala svoji plánovanou životnost, ale i své vědecké cíle. Aktuálně byla mise prodloužena do roku 2025.
