Sledování změn klimatu z oběžné dráhy
Jak družice pohybující se vysoko nad našimi hlavami získávají základní informace o efektech klimatických změn na naši planetu? Vědecké a politické organizace se této otázce věnovaly na právě skončené konferenci v Londýně.
Setkání „Vesmír: nový pohled na změnu klimatu“ (Space: the new view on climate change) se uskutečnilo v Royal Society. Zaměřilo se na sledování klimatických změn s pomocí družic a úspěchy dosažené v rámci iniciativy ESA Climate Change Initiative.
Iniciativa je největší koordinovaným programem pro získávání dat týkající se klíčových klimatických faktorů pro analyzování změn z vesmíru.
Státní ministr pro univerzity a vědu ve Velké Británii David Willetts vyzvedl britskou kapacitu v oblasti klimatického výzkumu a zároveň zdůraznil důležitost mezinárodní spolupráce na tomto poli. Vyjádřil i potěšení nad tím, že ESA vybrala Harwell–Oxford jako lokalitu pro svoji kancelář ESA Climate Office, která byla otevřena v roce 2010.
Stejně tak podotkl, jak je věda závislá na informacích z družic: „Když hovořím se skeptiky v oblasti klimatických změn […] pokouším se stavět na důkazech od našich vědců. A jeden z nejsilnějších, který máme, je skvělé zmapování stavu kryosféry, ve kterém ESA hraje tak významnou roli.“
Družice ESA CryoSat monitoruje od svého startu v roce 2010 změny v síle ledového pokryvu, který je v Grónsku a Antarktidě.
Nejnověji například tým vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování využil data z družice CryoSat a zajistil, že ledový pokryv v Antarktidě ztrácí každoročně 159 miliard tun ledu. To je dvakrát tolik, kolik ukazovala minulá pozorování.
Tání ledu se výrazně podílí na růstu mořské hladiny, což je jeden z mnoha devastujících efektů klimatických změn.
Dalším kritickým faktorem je povrchová teplota povrchu moří: družice ukazují, že trend oteplování zaznamenaný v posledních třiceti letech se v uplynulých patnácti letech zpomalil.
Vědci spekulují, že jednou z příčin této „tepelné desky“ na povrchu moří může být výměna teplými povrchovými vrstvami a studenějšími vodami v hloubce pod 700 metrů. Oteplování se tak začíná „skrývat“ do větších hlubin.
Ředitel programů dálkového průzkumu Země v ESA Volker Liebig vyzvedl pokrok v iniciativě CCI (Climate Change Initiative), ale stejně tak zdůraznil potřebu kontinuálních měření z družic pro potřeby výzkumu životního prostředí a klimatu.
Poznamenal, že „rozhodný krok vpřed v operačních monitorovacích službách“ bude učiněn v pomocí družic Sentinel vyvinutých pro evropský program GMES/Copernicus.
Využití těchto vědeckých pozorování klimatu je základem pro tvorbu politik: „Politická pozornost je v tomto případě důležitá, ale ještě důležitější je politická aktivita.“
