Sonda BepiColombo na mučidlech

Vertikální vibrační test sondy BepiColombo.

Jedním z největších technických oříšků, které musí konstruktéři družic řešit, je jejich odolnost vůči podmínkám, se kterými se setkávají během startu: jde o celou řadu vlivů počínaje silnými vibracemi a konče ohlušujícími zvukovými vlnami. Proto je nutné otestovat satelit na odolnost vůči podobným podmínkám už zde na Zemi: jen tak je možné zaručit, že vydrží drsnou jízdu do vesmíru.

Tyto videosekvence zachycují aktuálně provedené vibrační testy, kterými prošel strukturální a teplotní model sondy BepiColombo ve startovací konfiguraci. Testy byly provedeny v technickém středisku ESA ESTEC v Noordwijku (Nizozemsko).

BepiColombo je společná mise ESA a japonské kosmické agentury JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency), která má za cíl provést průzkum planety Merkur: tajuplného tělesa, které je v naší sluneční soustavě nejblíže Slunci.

Meziplanetární sonda se skládá z mnoha částí. Pokud se podíváme shora dolů, pak ji tvoří sluneční štít, pod nímž je japonský modul MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter), dále pak evropský MPO (Mercury Planetary Orbiter) a úplně dole pak servisní sekce MTM (Mercury Transfer Module), která má za úkol oba vědecké moduly dopravit na oběžnou dráhu kolem cílové planety.

Horizontální vibrační test sondy BepiColombo.

Během testů byla meziplanetární sonda umístěna na zkušebním stavu, který s ní třásl ve směru nahoru-dolů a ze strany na strany, aby co nejpřesněji napodobil vibrace, které na ni čekají během startu raketou Ariane-5 v roce 2015.

Každý test trval 2,5 minuty: během nich frekvence vibrací postupně rostly z 3 Hz na 100 Hz. Při nejnižších frekvencích dosáhly pohyby sondy 10 cm: s narůstající frekvencí se tento pohyb zmenšoval.

Další mechanické testy, které simulovaly start a cestu vesmírem představovaly vystavení sondy extrémnímu hluku, který vzniká při startu rakety, dále podmínkám kosmického vakua nebo teplotám 450 stupňů Celsia, jimiž bude BepiColombo vystavená v okamžiku, kdy vstoupí na oběžnou dráhu planety Merkur.

Inženýrský model mise BepiColombo také bude podrobený rázům, s nimiž se skutečná sonda setká během oddělování od nosné rakety, během rozdělování na jednotlivé moduly a během vyklápění slunečních baterií nebo antén.

Sonda BepiColombo má podle současného plánu odstartovat v roce 2015 a dorazit k Merkuru o sedm let později. Dva samostatné moduly budou studovat složení planety, její geofyziku, atmosféru, magnetosféru a geologickou historii.

Coby planeta nejblíže Slunci, má Merkuru velmi důležitou roli ve formování sluneční soustavy. Merkur společně s Venuší a Marsem tvoří nejbližší kamenné sousedy Země. Každá z těchto planet přitom obsahuje část informací o tom, jak se nejvnitřnější část sluneční soustavy zformovala a vyvíjela.