Sonda Proba-2 nabídla detailní pohled na masivní sluneční erupci
Malá sonda ESA Proba-2 byla jednou z celé flotily družic, které měly možnost počátkem tohoto týdne pozorovat gigantickou sluneční erupci.
Po letech relativního klidu se Slunce probouzí. V úterý 7. června jsme tak měli možnost zaregistrovat sluneční erupci střední třídy M2.5, po které následovala protonová bouře a výtrysk koronální hmoty, jenž minul Zemi ve čtvrtek 9. června.
Sonda ESA Proba-2 byla do vesmíru vypuštěna v listopadu 2009 během nejaktivnější části jedenáctiletého slunečního cyklu. Aktivita dále rostě a Slunce se pomalu dostává na vrchol svého cyklu, k němuž by mělo dojít v roce 2013.
Majíce méně než jeden metr krychlový na objem, je sonda Proba-2 bezkonkurenčně nejmenším kosmickým zařízením určeným pro monitorování Slunce. K dalším družicím se stejným účelem patří SOHO (společný projekt ESA a NASA), Solar Dynamics Observatory a STEREO (obě NASA) a japonská Hinode.
Radiometr na palubě sondy Proba-2 měří energetickou intenzitu Slunce ve čtyřech samostatných ultrafialových pásmech každých 50 milisekund. Během erupce zaznamenal špičky ve dvou krátkovlnných pásmech.
Ve stejné době zobrazovací přístroj Slunce SWAP zachytil masivní sluneční erupci, a to právě v okamžiku, kdy se obrovské množství vysokoenergetických částic a superžhavého plynu začalo zvedat ze slunečního povrchu.
Plyn byl přitom relativně studený – měl teplotu kolem 80 tisíc stupňů Celsia – což vysvětluje, proč při pozorování přístrojem SWAP na extrémních ultrafialových délkách vypadal tak tmavě.
Většina plynu následně dopadla zpět na Slunce, přičemž se během pádu rozžhavil, pravděpodobně v důsledku zvýšeného lokálního ohřevu. Toto ztemnění nakonec způsobilo pokles průměrné intenzity pozorované přístrojem SWAP.
Sonda Proba-2 je technologickou demonstrační družicí, která na své palubě nese kvarteto vědeckých přístrojů. Zobrazovač a radiometr jsou provozovány Belgickou královskou observatoří. Za další dva přístroje má zodpovědnost Astronomický ústav Akademie věd České republiky: ty sledují plazmové okolí družice, především pak vyhodnocují, jak výtrysky koronální hmoty ovlivňují zemskou ionosféru.