Sonda Rosetta: sto dní do budíčku
Sonda ESA Rosetta, která je v současnosti v hibernaci, se má probudit k plnému životu za sto dní. Na cestě ke svému cíli je přitom už téměř desetiletí.
Komety jsou jednoduché stavební kameny sluneční soustavy a jsou pravděpodobným zdrojem většiny vody na Zemi – možná na naši mateřskou planetu dokonce dopravily základní komponenty, které pomohly vývoji života.
V rámci mise Rosetta bude kometa studována z bezprostřední blízkosti pomocí průzkumné sondy i výsadkového modulu. Tím bychom se měli dozvědět mnoho nového o roli komet při vývoji sluneční soustavy.
Sonda Rosetta byla vypuštěna 2. března 2004 a po komplexní sérii průletů – třikrát kolem Země a jednou kolem Marsu – nabrala směr ke svému cíli, kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Navíc proletěla kolem asteroidů Šteins (5. září 2008) a Lutetia (10. července 2010).
V červenci 2011 byla Rosetta uložena do hibernace, aby v ní přečkala nejchladnější a nejvzdálenější část své cesty, když se vydala až do vzdálenosti 800 miliónů kilometrů od Slunce – prakticky až do blízkosti oběžné dráhy planety Jupiter. Sonda byla orientována svými slunečními bateriemi na Slunce, aby dostávaly co nejvíce světla – a byla uvedena do pomalé rotace, aby držela svoji polohu.
Nyní se jak kometa, tak sonda vrací zpět do vnitřních částí sluneční soustavy – a tým řídicí let Rosetty se připravuje na probuzení své „princezny“.
Interní „budík“ sondy Rosetta je nastavený na 10:00 GMT dne 20. ledna 2014.
Jakmile se automat „probudí“, nejprve začne zahřívat své navigační přístroje. Potom dojde k zastavení rotace a nasměrování hlavní antény směrem k Zemi: až poté oznámí do řídicího střediska, že (zdali…) je v pořádku.
„Nevíme přesně, kdy se Rosetta pokusí o první kontakt se Zemí, ale neočekáváme ho před 17:45 h GMT v den procitnutí,“ vysvětluje manažer mise Rosetta Fred Jansen.
„Jsme opravdu natěšení v očekávání tohoto důležitého mezníku, ale zároveň jsme nervózní, co se týká stavu sondy poté, co Rosetta strávila téměř deset let ve vesmíru.“
V okamžiku procitnutí bude Rosetta stále zhruba devět miliónů kilometrů od komety. Jak se bude přibližovat, bude jedenáct přístrojů na mateřské družici a deset na výsadkovém modulu postupně zapojováno a kontrolováno.
Počátkem května 2014 bude Rosetta dva milióny kilometrů od cíle. Koncem května pak provede hlavní manévr, který ji srovná na setkání s kometou, k němuž dojde v průběhu srpna.
První snímky vzdálené komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsou očekávané v květnu. S jejich pomocí se dramaticky zlepší výpočty pozice a dráhy komety.
Z bezprostřední blízkosti pak Rosetta pořídí tisíce snímků, které poskytnou detailní informace o významných útvarech na kometě, její rotaci nebo orientaci v prostoru.
Rosetta will also make important measurements of the comet’s gravity, mass and shape, and will make an initial assessment of its gaseous, dust-laden atmosphere, or coma.
Rosetta will also probe the plasma environment and analyse how it interacts with the Sun’s outer atmosphere, the solar wind.
After extensive mapping of the comet’s surface during August and September, a landing site for the 100 kg Philae probe will be chosen. It will be the first time that landing on a comet has ever been attempted.
Given the almost negligible gravity of the comet’s 4 km-wide nucleus, Philae will ‘dock’ with it using ice screws and harpoons to stop it from rebounding back into space.
Philae will send back a panorama of its surroundings and very high-resolution pictures of the surface and will perform on-the-spot analysis of the composition of the ices and organic material. A drill will take samples from 20–30 cm below the surface, feeding them to the onboard laboratory for analysis.
“The focus of the mission then moves towards what we call the ‘escort’ phase, whereby Rosetta will stay alongside the comet as it moves closer to the Sun,” notes Fred.
The comet will reach its closest distance to the Sun on 13 August 2015 at about 185 million km, roughly between the orbits of Earth and Mars.
As the comet hurtles through the inner Solar System at around 100 000 km/h, the relative speed between orbiter and comet will remain equivalent to walking pace. During this ‘escort’ phase the orbiter will continue to analyse dust and gas samples while monitoring the ever-changing conditions on the surface as the comet warms up and its ices sublimate.
“This unique science period will reveal the dynamic evolution of the nucleus as never seen before, allowing us to build up a thorough description of all aspects of the comet, its local environment and revealing how it changes even on a daily basis,” says Matt Taylor, ESA’s Rosetta project scientist.
Rosetta will follow the comet throughout the remainder of 2015, as it heads away from the Sun and activity begins to subside.
“For the first time we will be able to analyse a comet over an extended period of time – it is not just a flyby. This will give us a unique insight into how a comet ‘works’ and ultimately help us to decipher the role of comets in the formation of the Solar System,” adds Matt.
For further information, please contact:
Markus Bauer
ESA Science and Robotic Exploration Communication Officer
Tel: +31 71 565 6799
Mob: +31 61 594 3 954
Email: markus.bauer@esa.int
Fred Jansen
ESA Rosetta mission manager
Email: fjansen@rssd.esa.int
Matt Taylor
ESA Rosetta project scientist
Email: matthew.taylor@esa.int
