Sonda Rosetta změřila teplotu komety

Pozorování komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko byla provedena spektrometrem VIRTIS, který pracuje ve viditelném a infračerveném spektru. Stalo se tak mezi 13. a 21. červencem, když se sonda ke kometě přibližovala: na počátku ji od cíle dělilo 14 tisíc kilometrů, na konci už jen něco málo přes 5000 km.

Na tuto vzdálenost přitom kometa představuje jen několik pixelů v zobrazovacím přístroji. Toto rozlišení tak neumožňuje změřit teplotu jednotlivých útvarů. Podařilo se nicméně změřit infračervené záření emitované celou kometou, z něhož vědci stanovili průměrnou povrchovou teplotu na mínus sedmdesát stupňů Celsia.

V inkriminované době přitom byla kometa zhruba 555 miliónů kilometrů od Slunce. To je více než trojnásobek vzdálenost Země od Slunce: na kometu tak dopadá desetkrát méně slunečního záření, než kdyby byla u naší planety.

Ačkoliv mínus sedmdesát stupňů Celsia by se mohlo zdát jako pořádný chlad, je to o dvacet až třicet stupňů více, než se v této vzdálenosti předpokládalo u komety pokryté toliko ledem.

„Výsledky jsou velmi zajímavé, protože nám dávají první náznak složení a fyzikálních vlastností kometárního povrchu,“ uvádí hlavní řešitel přístroje VIRTIS z INAF-IAPS v Římě Fabrizio Capaccioni.

Ostatně, některé další komety jako třeba 1P/Halley mají velmi tmavé povrchy pokryté vrstvou prachu. A o kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme už dříve z pozemních pozorování věděli, že její povrch má velmi nízkou odrazivost. To vylučovalo čistě ledový povrch.

Měření teploty poskytují přímé potvrzení tušené skutečnosti, a to že většina povrchu musí být pokrytá prachem. Tmavší materiál se totiž rychleji ohřívá a zároveň při vystavení přímému slunečnímu záření vyzařuje více tepla, než led.

„Měření ovšem nevylučují existenci míst s obnaženým ledovým podkladem. Přístroj VIRTIS bude už velmi brzy schopen vytvářet teplotní mapy jednotlivých útvarů,“ dodává Fabrizio Capaccioni.

Kromě globálních měření bude senzor studovat proměny v teplotě povrchu během dne na vybraných místech komety. Tím pochopíme, jak rychle povrch reaguje na osvětlení Sluncem.

Kromě toho nabídne první vhled do tepelné konduktivity, hustoty a poréznosti svrchních deseti centimetrů povrchu. Tyto informace budou hrát podstatnou roli při výběru místa pro přistání výsadkového modulu sondy Rosetta Philae.

Stejně tak bude měřit změny teploty s tím, jak se kometa bude přibližovat ke Slunci na své cestě sluneční soustavou. Její povrch se bude v té době čím dál více ohřívat.

„V kombinaci s pozorováními z dalších deseti přístrojů na Rosettě a na výsadkovém modulu nám VIRTIS poskytne podrobný pohled na fyzické vlastnosti povrchu komety a na plyny v kometární komě. Bude totiž mít jedinečnou možnost sledovat změny podmínek každý den s tím, jak se bude kometa v průběhu nadcházejícího roku přibližovat ke Slunci,“ uvádí projektový vědec mise Rosetta v ESA Matt Taylor.

„Už za několik dní dorazí sonda Rosetta na vzdálenost pouhých sto kilometrů k cílové kometě. Už brzy tak budeme mít možnost poznávat další detaily tohoto fascinujícího malého světa.“