Sonda Venus Express dosáhla nové oběžné dráhy

Zvýšení oběžné dráhy následovalo po měsíc trvajícím aerobrakingu, během něhož se sonda na každém oběhu vnořila vždy na několik minut do atmosféry do výšky 131 až 135 kilometrů nad povrchem planety.

Dříve sonda prováděla normální operace z velmi eliptické dráhy, která se v nejvzdálenějším bodě nacházela 66 tisíc kilometrů nad jižním pólem planety a v nejbližším 250 km nad severním pólem. Jeden oběh planety na této dráze trval 24 hodin.

Po osmi letech práce ale začínají sondě Venus Express docházet zásoby pohonných látek, takže se její řídicí tým rozhodl provést zkušební aerobraking: ten přivedl sondu až do nejsvrchnějších vrstev atmosféry během největšího přiblížení k planetě.

Tento pokus přímo zkoumal dříve neprobádané oblasti atmosféry. A stejně tak poskytl informace o tom, jak systémy meziplanetární sondy reagují ve vysokých rychlostech na setkání s horními vrstvami atmosféry.

Aerobraking může být využitý pro snížení rychlosti sondy přibližující se k planetě nebo měsíci s atmosférou: umožňuje jak zachycení na eliptické dráze, tak přechod z dráhy eliptické na kruhovou. Sonda tak může k dosažení stejného cíle nést méně pohonných látek. Technika aerobrakingu bude využívána při budoucích planetárních misích a experimenty se sondou Venus Express je pomohou navrhnout.

„Získali jsme cenná data o atmosféře Venuše v oblasti, která je obtížně zkoumatelná jinými prostředky,“ uvedl projektový vědec mise Venus Express v ESA Håkan Svedhem.

„Měření přitom ukazují, že atmosféry je ve zkoumané výšce mnohem proměnlivější, než jsme se dříve domnívali. Ovšem k podrobnému pochopení těchto proměn bude potřeba důkladnějších analýz.“

Ve výškách mezi 130 a 165 km roste hustota atmosféry tisícinásobně, takže síly působící na prolétající sondu Venus Express jsou v této oblasti mnohem vyšší, než při běžných operacích.

Automat také prošla extrémními teplotními výkyvy, když během stosekundových průletů skrze atmosféru vzrostla jeho teplota o přibližně 100 stupňů Celsia.

Odpor atmosféry krom toho snížit oběžnou dráhu sondy tak, že se její perioda zkrátila o více než hodinu.

„Sonda se ukázala velmi robustní a během manévrů nedošlo k žádnému významnému poškození kterékoliv její části. Nicméně stále ještě dokončujeme vyhodnocování,“ uvádí technik mise Venus Express Joerg Fischer.

Na konci pokusu s aerobrakingem zvýšilo patnáct manévrů s pomocí raketových motorů výšku oběžné dráhy sondy. Poslední z nich byl provedený ve čtvrtek 24. července: manévry zajistily, že sonda prozatím neshoří v atmosféře. Automat se nově nachází na dráze s nejbližším bodem 460 km a nejvzdálenějším 63 tisíc km od Venuše. Jeden oběh planety nyní zabere 22 hodin a 24 minut.

„Během patnácti manévrů vykonaly raketové motory přes 8000 zážehů a spotřebovaly zhruba 5,2 kg pohonných látek,“ uzavírá Joerg Fischer.