Stanice ESA sledují průlet japonské sondy
Pozemní radarové stanice ESA pro komunikaci se sondami ve vzdálených končinách vesmíru podají pomocnou ruku při průletu janského automatu Hayabusa-2 u Země.
Sonda Hayabusa-2 je na dobrodružné šestileté cestě, během níž se setká s asteroidem Ryugu o průměru 900 m. Na jeho povrch dopraví několik výsadkových sond, odebere tu vzorek horniny a vrátí se s ním v roce 2020 do pozemských laboratoří.
Na své cestě vesmírem přitom špičková sonda proletí rok po startu kolem Země, aby s pomocí jejího gravitačního pole získala energii potřebnou pro dosažení Ryugu v roce 2018.
K největšímu přiblížení sondy k Zemi dojde 3. prosince v 10:08 h GMT (11:08 h středoevropského času) ve výšce 3000 km nad Tichým oceánem.
Když bude sonda odlétat od Země, jediná možnost přímé rádiové viditelnosti bude z jižní polokoule. V tu chvíli dostane slovo parabolická anténa ESA o průměru 35 metrů v argentinské Malargüe.
„Náš první komunikační slot se otevírá 5. prosince: jen dva dny po největším přiblížení. Trvá přitom čtyři hodiny,“ vysvětluje Maite Arza z ESA.
„V prosinci pak poskytneme ještě čtyři další sledovací časy. V rámci všech z nich pošleme příkazy na sondu a naopak přijmeme telemetrii o jejím stavu.“
Podobně jako všechny antény v pozemní síti ESTRACK, bude parabola v Malargüe na dálku řízena z operačního střediska ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu.
Po dokončení každé komunikační seance budou veškerá data ze sondy Hayabusa-2 předána do řídicího střediska japonské kosmické agentury JAXA.
Během průletu vypomůže také radarová sledovací stanice NASA v australské Canbeře.
Historicky první sledování japonské kosmické sondy
Aktuální pomoc při udržování rádiového spojení je základem širšího plánu, podle něhož má parabola v Malargüe poskytnout stovky hodin svého pracovního času během mise Hayabusa-2.
Sofistikovaná technologie a poloha stanice ESA umožní sondě Hayabusa-2, která je normálně sledovaná z Japonska, získat výrazně více vědeckých dat a zároveň nabídnout sledování v době, kdy japonské stanice nemají přímý kontakt s automatem.
Už dříve ESA vypomáhala podobným způsobem u jiných japonských misí věnovaných astronomii nebo dálkovému průzkumu Země – např. Oicets nebo Astro-F. Tentokrát je to ale poprvé, co dochází ke sledování meziplanetární sondy.
Hayabusa-2 byla vypuštěna 3. prosince 2014, přičemž se na misi významným způsobem podílí též Evropa.
Kromě trojice evropských kilogramových modulů určených k výsadku a „skákání“ po asteroidu nese též přistávací aparaturu Mascot, kterou společně připravily německá kosmická agentura DLR a francouzská CNES.
