Střídání stráží na základně Concordia
Cesta na výzkumnou základnu Concordia v Antarktidě není nikdy jednoduchá. Odklady způsobené nepřízní počasí mohou návštěvníky zastavit i na několik dní, a to na kterémkoliv místě cesty. A během antarktické noci je jakákoliv cesta na Concordii zcela vyloučena, protože teploty klesají na čtyři měsíce pod mínus osmdesát stupňů Celsia.
Lékař Adrianos Golemis, jehož pobyt na základně sponzoruje ESA, sem přitom dorazil jen s několikadenním zpožděním. Na místě jej přivítal Evangelos Kaimakamis, který zde strávil realizací experimentů uplynulý rok.
Adrianos Golemis převezme jeho štafetu a bude následující rok zkoumat, jak lidé zvládají daleko od domova stresové situace – bez šance na pomoc z domova nebo na záchranu. Což je v mnohém podobné kosmonautům, kteří se jednoho dne vydají zkoumat vzdálené končiny sluneční soustavy.
První měsíce budou nabité: na základně bude žít a pracovat mnoho vědců z celého světa. Jak ale bude čím dál větší zima a dny se budou zkracovat, obyvatel bude postupně ubývat, až nakonec zůstane třináct členů stálé posádky, kteří na základně přezimují a stráví tu počínaje únorem devět měsíců.
Kromě běžného chodu základny a jejího vědeckého vybavení provádí vědecký personál Concordie práci v antarktických oborech – klimatologii, glaciologii a meteorologii. Adrianos se pak zaměří na výzkumné pokusy na posádce a na sobě samém, aby co nejlépe zjistil, jak lidé reagují na extrémní prostředí.
Na letošní rok připravila ESA devět experimentů, na kterých se podíleli vědci z Německa, Francie, Rakouska, Švédska, Itálie a Kanady. Mezi pokusy bude sledování toho, jak nálada ovlivňuje příjem potravy, jaký vliv na celkový zdravotní stav má vitamín D a jak se mění krevní tlak v průběhu pobytu.
Dlouhodobé studie se pak zaměřují na to, jak počítače mohou analyzovat mluvené slovo za účelem automatického a nezávislého posuzování nálady, nebo jaký má řidší atmosféra vliv na problémy s dýcháním během spánku.
Výsledky pomohou připravit budoucí kosmický průzkum a stejně z nich budou těžit i kosmonauti, kteří zůstávají na oběžné dráze Země. Výzkumníci mohou přihlásit své experimenty do budoucích expedic v rámci projektu ELIPS (European Programme for Life and Physical Sciences in Space). Základnu Concordia provozuje francouzský polární institut IPEV a Itálie v rámci svého antarktického programu PNRA.
Přípravu polárníků na dlouhou krutou zimu, slasti i strasti všedního života nebo společná práce a život na jednom z nejextrémnějších míst na Zemi je možné sledovat skrze pravidelné aktualizace na blogu základny Concordia.
