Studené léto nechalo v Arktidě více ledu

Vědci z University College London (UCL) a University of Leeds ve Velké Británii využili 88 miliónů měření mořského ledu provedených družicí CryoSat v letech 2010 až 14.

Studie, která byla publikována v Nature Geoscience, zaznamenává čtrnáctiprocentní redukci v objemu letního mořského ledu mezi lety 2010 a 12, ale objem tohoto ledu následně narostl o 41 procent v roce 2013. Toto léto totiž bylo o pět procent chladnější, než v roce předchozím.

Hlavní autorka studie Rachel Tillingová ze Střediska pro polární pozorování a modelování (Centre for Polar Observation and Modelling, CPOM) při UCL to komentuje: „Léto roku 2013 bylo chladnější, než v uplynulých letech, přičemž se vyznačovalo teplotami pozorovanými spíše koncem devadesátých let.“

„To dovolilo ledu zesílit a odolat severozápadně od Grónska, protože bylo méně dní, kdy se mohl rozpustit. Ačkoliv modely ukazovaly, že objem arktického mořského ledu dlouhodobě klesá, víme, že se dokáže významným způsobem obnovit, pokud je sezóna tání kratší, než obvykle.“

Družice CryoSat vypuštěná v roce 2010 měří sílu ledu. A to jak šelfového na polárních oceánech, tak ledové pokrývky kryjící Grónsko a Antarktidu. Tyto informace jsou zásadní pro zjištění síly ledu a především jejích změn.  Díky tomu se následně můžeme dozvědět, jak klima ovlivňuje objem ledových zásob.

Objem arktického ledu se už od konce sedmdesátých let minulého století postupně snižuje, ale před vypuštěním družice CryoSat bylo velmi obtížné získávat přesná čísla.

Rachel Tillingová k tomu dodává: „Před startem družice CryoSat představovalo měření objemu ledu velkou výzvu. A to třeba proto, že led driftuje – a měření není možné provést najednou v celé oblasti.“

„Společně s mapami šelfového ledu představují naše měření síly ledovců nejlepší dosud získaný obraz, protože ukazují, co se děje pod vodní hladinou. Právě tady se odehrává většina důležitých věcí.

Výzkumníci upozorňují, že prvních pět let měření družice CryoSat sice odhalilo důležité informace o stavu arktického šelfového ledu, ale jinak jde o velmi krátkou časovou osu pro ustanovení dlouhodobých trendů.

Ředitel CPOM profesor Andrew Shepherd doplňuje: „Pochopení toho, co řídí množství arktického šelfového ledu, nás posunuje o krok blíže k vytvoření spolehlivých předpovědí týkajících se jeho budoucího chování. A to je důležitá znalost, protože jde o klíčovou složku evropského klimatického systému.“

„Ačkoliv skokový nárůst objemu znamená, že oblast se letos v létě pravděpodobně neocitne bez ledu, očekáváme, že v budoucnu teploty porostou. Díky tomu události roku 2013 přetočily pomyslné hodiny o několik let zpět a zpomalily tak dlouhodobý trend poklesu.“

„Naším cílem je zajistit, abychom neztratili tuto unikátní kapacitu sledování arktických ledovců ve chvíli, kdy mise skončí.“

Tým proto nyní plánuje využít měření změn síly ledovců z mise CryoSat ke zlepšení modelů, které jsou využívané pro předpověď budoucích klimatických změn. Navíc jsou zásadní pro námořní dopravu v oblasti Arktidy, kterou je nebezpečné a nákladné proplouvat.

Manažer mise CryoSat ESA Tommaso Parrinello dodává: „Družice CryoSat krouží na oběžné dráze už více než pět let a stále demonstruje excelentní výkony získáváním dat, které posunují vpřed polární vědní obory. Na satelit tak můžeme být právem hrdi.“