Svědek mokré historie planety Mars

Snímek, který pořídila sonda ESA Mars Express dne 16. července, se zaměřuje na oblast Aurorae Chaos. Ta se nachází v místě setkání regionů Ganges, Capri a Eos Chasmata.

Aurorae Chaos má délku téměř 710 km a zasahuje nějakých 4,8 km pod okolní terén.

Oblast je bohatá na útvary, které odkazují na vlhká období v historii Rudé planety. Jižní (levé) části scenérie dominuje množství neuspořádaných bloků. Tento chaotický terén podle všeho vznikl v důsledku kolapsu povrchu po rozpuštění podpovrchového ledu a následném náhlém uvolnění vody.

Blíže ke středu snímku je hladší dno Ganges Chasma, které se skládá povětšinou z naplavených usazenin. To přechází do strmého srázu a plošiny poseté krátery na severu (vpravo).

Severní planina sdílí stejný sklon jako jižní část, ale nejsou na ní patrné stopy podobného katastrofického kolapsu.

Nicméně malé kanály v útesech podobně jako narušené stěny ukazují na přítomnost zhroucených materiálů nebo sesuvů půdy. Materiál nejblíže k hlavnímu dnu vypadá obnaženě, což by mohlo být v důsledku různých hladin vody či ledu v průběhu doby.

Další zajímavý útvar je možné pozorovat nahoře od středu v levé části snímku: zde vede pár prasklin přes jeden ze zkolabovaných bloků. Zřejmě pokračuje až na jižní planinu v horní části snímku.

Praskliny mohly vzniknout v důsledku tektonické události, k níž došlo až po zformování tohoto chaotického terénu. Stejně tak ale mohou být důsledkem „sednutí si“ materiálu.

Tato oblast je jen malou podsekcí mnohem většího systému vzájemně propojených údolí a záplavových kanálů, které odváděly vodu do severních nížin. S největší pravděpodobností byly aktivní první miliardu až dvě v historii planety Mars.