Uzavřena dohoda týkající se nových družic Sentinel-1
ESA zajistila pokračování programu družic dálkového průzkumu Země Sentinel-1 v rámci evropské iniciativy GMES/Copernicus poté, co objednala další dva satelity tohoto typu.
Kontrakt v hodnotě 400 mil. euro byl podepsaný v polovině prosince 2015. Na jeho základě vyrobí firma Thales Alenia Space z Itálie družice Sentinel-1C a -1D.
Thales Alenia Space bude stát v čele šedesáti evropských firem, mezi něž bude patřit i německá Airbus Defence and Space, která budou mít na starosti výrobu těchto zařízení pro radarový průzkum.
Družice Sentinel-1A byla vypuštěna v dubnu 2014, přičemž se stala první družicí ze série GMES/Copernicus vyhrazenou pro sledování zemského pokryvu a oceánů, zvláště pak pro pomoc v případě přírodních katastrof.
Mise Sentinel-1 se skládá ze dvou družic na polární oběžné dráze, které pracují dnem i nocí a které poskytují radarová pozorování bez ohledu na počasí. V dubnu 2016 má dojít k vypuštění druhého satelitu Sentinel-1B.
Premiérová družice už má za sebou první aktivity v nouzových situacích. Jedny z prvních úkolů krátce po startu byla pomoc úřadům v Namibii a na Balkáně s velkými povodněmi. A to ještě v době, kdy družice byla pouze v testovacím, nikoliv operačním provozu.
Od té doby využívají specialisté získávaná data například k monitorování námořního provozu. Třeba služba „Copernicus Marine Environment Monitoring Service“ využívá dat ze Sentinelu-1 k zjišťování stavu ledu v různých oblastech, přičemž dovoluje varovat před ledovci křížícími lodní trasy.
Sentinel-1A také monitoruje úbytky ledovců a ledového pokryvu, jako je třeba ledovec třeba Austfonna na norském souostroví Svalbard. V březnu 2015 přitom byla dokončena první kampaň zaměřená na pozorování Grónského ledovcového pokryvu.
Zmapovala také pohyby země ve spojitosti se zemětřeseními v údolí Napa v USA, dále pak v Nepálu, Číně a Afghánistánu, stejně jako na erupce mnoha sopek na celém světě jako jsou Fogo, Villarrica a Piton de la Fournaise.
Jde přitom jen o několik příkladů toho, jak jsou data z mise Sentinel-1 využívána. Běžně se používají ke sledování ropných skvrn, stavu moří, sesuvů půdy, stavu zemského pokryvu, zemědělství, lesnictví, vlhkosti půdy a mnoha dalších skutečností.
Velký úspěch mise Sentinel-1A je zvýrazněný množstvím uživatelů, kteří si stahují její data: na vědeckém datovém hubu Sentinelů se už registrovalo přes 15 tisíc uživatelů, kteří si stáhli 2,5 miliónu produktů. To odpovídá 3 milionům GB dat.
Díky novému kontraktu zahájila ESA a její partneři přípravné práce na nahrazení družic Sentinel-1A a -1B. Tím bude zajištěna dostupnost dat pro služby GMES/Copernicus i v budoucnu.
Ředitel programů dálkového průzkumu Země v ESA Volker Liebig při podpisu uvedl: „Radarové družice Sentinel-1C a -1D prodlouží činnost operační komponenty systému GMES/Copernicus nejméně do konce roku 2030.“
„To je přitom kritické pro mnoho operačních a vládních aplikací, ovšem stejně je to neméně významné pro rostoucí využití v soukromém sektoru.“
„V dnešní době radarové družice pokrývají tak široké spektrum aplikací, že jsou zcela nepostradatelné pro monitorování životního prostředí a oceánografii, stejně jako pro řízení katastrof a bezpečnostní otázky. A to včetně narůstající potřeby nasytit více a více lidí.“