Velké solné jezero v Utahu mizí

Podle dat od Geologické společnosti Spojených států poklesla hladina Velkého solného jezera na nejnižší úroveň od poloviny 19. století: na průměrnou hladinu ve výšce 1277 metrů nad mořem. V důsledku tohoto poklesu úrovně vody ztratilo jezero téměř polovinu své plochy (vycházíme-li z historického průměru) a odhalilo zhruba 2000 kilometrů čtverečních dna. Pro srovnání: Praha se rozkládá na ploše necelých 500 kilometrů čtverečních.

Jezero nyní obsahuje o něco více než čtvrtinu objemu vody, který zadržovalo v rekordním roce 1987. Dvěma hlavními faktory za úbytkem vody v jezeře jsou jednak využívání vodních zdrojů, jednak klimatická změna.

Jezero prochází sezónními cykly ztráty vody a jejího doplňování po období dešťů a sněhu. Podle oficiálních zdrojů ale množství odpařované a jinak využívané vody překračuje množství vody vstupující do jezera. Očekává se, že množství vody v jezeře ještě poklesne do podzimu nebo časné zimy, kdy příchozí voda bude stejná nebo dokonce překoná ztráty způsobené odpařováním.

Družicové snímky ukazují, kterak hladina vody poklesla od roku 1985 do roku 2022: jsou na nich vidět velké odhalené plochy dna.

Snižující se hladina Velkého solného jezera má devastující důsledky na ekonomiku, ekologii a obyvatele severního Utahu. Jezero vytváří sněhovou pokrývku, funguje jako útočiště pro stovky stěhovavých ptáků a další volně žijící zvířata a v ekonomické sféře vytváří miliónové obraty skrze těžbu minerálů nebo turismus.

Velké solné jezero je největší slané jezero na západní polokouli. A zároveň je jednou z nejslanějších vnitrozemských vodních ploch na světě. S tím, jak se jeho plocha i objem zmenšují, stává se čím dál slanějším. A to ohrožuje hmyz plus další drobné živočichy, na něž jako na potravu spoléhají milióny ptáků.

Klesající hladina vody má dopad také na kvalitu místního vzduchu. S tím, jak se jezero vysušuje a čím dál více dna je volné, tak suchá půda vede ke zvýšení prašnosti ve vzduchu. Prach přitom obsahuje měď, arsen a další nebezpečné těžké kovy, které se v jezeře postupem času nahromadily. Z velké části jde o pozůstatky dřívější těžební aktivity v oblasti.

Prach přitom časem může představovat riziko pro lidské zdraví, když jej větrné bouře zanesou do obydlených oblastí. Při vdechování může způsobovat respirační onemocnění, v horším případě trvalé poškození.

Snímky ukazují průměrné koncentrace aerosolů v blízkosti otevřených oblastí jezerního dna. Vznikly za použití dat z družice Sentinel-5P systému Copernicus v rozmezí od 1. června do 15. července 2022.

Dalším faktorem, který se podílí na tom, že přichází o vodu, je redukce způsobů, jímž jezero vodu získává. Voda je přesměrována z přítoků, aby našla využití v zemědělství a přilehlých obytných oblastech. Díky tomu ovšem jezero nemůže snadno doplňovat ztrátu vody vzniklou odpařováním.

Rostoucí poptávka po vodě vytvořená rostoucí populací metropole Salt Lake je dalším důvodem, proč se Velké slané jezero proměňuje v poušť. Utah je nejrychleji se rozvíjejícím státem v USA a už nyní se počítá, že se do roku 2060 počet jeho obyvatel zvýší o 50 procent.

Snímek níže využívá data z projektu World Settlement Footprint, aby názorně ilustroval expanzi města Salt Lake City mezi lety 1985 a 2019.

World Settlement Footprint je celosvětově nejúplnější databáze lidského osídlení vytvořená za účelem zlepšení pochopení stávajících trendů globální urbanizace. World Settlement Footprint je společným projektem ESA, německé agentury DLR a týmu Google Earth Engine.