„Vidím Zemi! Je tak nádherná!“
Na dnešní den připadá padesáté výročí průkopnického letu Jurije Gagarina na oběžnou dráhu. ESA si připomene pět desítek let pilotovaných cest do vesmíru sérií článků, videí a rozhovorů.
„První kosmická loď světa s člověkem na palubě, Vostok, byla vypuštěna ze Sovětského svazu dne 12. dubna 1961. Pilot navigátor družicové kosmické lodi je občan Sovětského svazu, major Jurij Gagarin.“
Pro svět v roce 1961 to bylo vpravdě elektrizující oznámení – umocněné navíc skutečností, že Gagarin byl stále ještě ve vesmíru. Američané byli šokováni, ale jejich gratulace směřující do Moskvy byly upřímné.
Historický 108minutový let, během něhož obletěl zeměkouli toliko jednou jedenkrát, učinil z Gagarina prvního člověka ve vesmíru a celosvětového hrdinu. Bylo mu jen 27 let.
Jeho čin byl vpravdě historický. NASA byla pod tlakem také dostat člověka do vesmíru a hned následující měsíc se Alan Shepard stal prvním americkým astronautem, i když absolvoval jen krátký balistický let.
Až v následujícím roce americký astronaut konečně dosáhl oběžnou dráhu, když John Glenn obletěl Zemi na palubě kabiny Mercury.
Dva dny po bezpečném návratu lodi Vostok byl Jurij Gagarin zpět v Moskvě, kde se objevil před jásajícími davy na balkóně Kremlu společně s Nikitou Chruščevem.
Přitom jen o čtyřicet osm hodin dříve byl Pan Nikdo; nyní tu stál jako bezkonkurenčně nejznámější člověk na Zemi. Následně se vydal na celosvětové turné, kde ho na každém kroku vítaly nadšené davy.
Gagarinovy mezinárodní cesty byly pozoruhodné mimo jiné tím, že probíhaly v době vrcholící studené války. Najednou po světě jezdil někdo, kdo necestoval pouze mezi Zemí a vesmírem – ale také kdo putoval mezi uzavřenými a otevřenými světy východu a západu.
Názorové rozdíly byly dočasně zapomenuty – a Gagarin byl oslavován ve všech koutech světa.
Gagarin se do vesmíru nikdy nevrátil. Po turné se vrátil zpět do Sovětského svazu, aby dál pracoval v kosmickém programu. Zapojil se do výcviku na let v nové lodi Sojuz, ale po havárii první z nich byl „uzemněný“, protože zodpovědní představitelé nechtěli jeho drahocenný život riskovat při další nebezpečné misi.
Ani tato opatrnost ale nepomohla a život Jurije Gagarina vyhasl při rutinním výcvikovém letu dne 27. března 1968, když se jím pilotované letadlo zřítilo. Jeho popel byl pohřbený do Kremelské zdi a na jeho počest byl pojmenovaný měsíční kráter stejně jako planetka 1772 Gagarin.